Výlet

Prostředí chatek, prosluněná louka přes kterou kráčí Stařec. Všichni mimo Šárku a Sábu ještě spí.

Dante: Budíček! Připravte se na rozcvičku. (zabouchá na dveře)

Lenka Kř.: Já ho zabiju. Jestli sem hodíš ten balón, tak tě zaškrtím. (Dál sní svůj sen o podzemí plné nutelly)

Helena Dlouhá: (ze spaní) Ne! Ten je můj. Já ho chci zabít taky....

Sába: Tak to je Šárkyózní hu hu uh hu uh.....

Šárka: Hi hi hi...podívej se jak má Hejkal tu hůlku.

Dante: On tak chodí normálně.

Sbor: Dobré ráno Honzo!

Stařec: Mor na vás vy holoto! (dusil se štkajíce) Vy bando pubertálních, mladých a hohohohrmonálních, takříkajíc....de facto...stvoření.

Sába: Ale, Hejkale, my tě máme rádi.

Šárka: Honzo, máš nás rád?

Stařec: (po dlouhé odmlce) Ne! Já už chci jen v klidu dožít své, takříkajíc (rozhazuje rukama) stáří.

Sába: A Hejkale, co si o mě myslíš?

Stařec: Stále něco jiného. Stále, stále něco zcela jiného.......ach!

Dante: Mě už dávno proklel.

Stařec: Tebe Ondřeji, tebe netřeba proklínat. Ty už jsi se proklel, když jsi se spřáhl s touhle holotou.

prof. Dita (ANJ) : (vstává) Good morning, so, let´s go to the breakfast. Who still sleeping?

Dante: Adriana. Moje žena. Staře ji šel práve vzbudit.

Z dálky: áááááááááá

Tohle ráno si bude pamatovat každý, kdo spatřil lesního Hejkala s vlasy, spadenými do čela. Jedno oko větší, druhé menší. Chlouba Druidů.

Adriana: Ježiš já ťa zabiju.

Lenka Au.: (zvolna se připojuje na scénu) A to ještě nevíte, že zítra půjde tančit v kroji......

 Tím se všechno dramatizuje.......