Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZase nic
Autor
Samatron
Nejhorší je čas,čas,kdy sednu k tužce a nic mě nenapadá(ne že bych někdy nápad měl).
Pustím hudbu,
ta je špatná.
Matka mě srazila na kolena řevem,
pořád nic.
Už jen čekám,co bude dál(už nepíšu).
Sedím a myslím na mrtvolnou paní od vedle,
snad je fakt mrtvá,vždyť dnes ještě nevylezla z bytu.
Stále čekám a čas utíká,stále a nic.
Republika zvítězila,objevila se nová vakcína,život na Marsu,bezdomovec přežil zimu,spisovatel napsal řádku,pak jí(zase)smazal. Nedivte se,vždyť stála(zase) za hovno,silničáři roz solily silnici…
Sedím věčnost,nohy ztěžkly,
sedím a nic.
Zvedám se a odcházím.
Byl by to pěknej čas,slunej čas,mohl jsem ho prožít jinak,
třeba jen sedět na zadku,vysávat slunce tak dlouho,až zhasne a pohasne navždy.
Já ale seděl na prdeli ve ztemnělém pokoji,poslouchal špatnou hudbu, matka řvala…
Ale víte co,víte vy všichni co. Když ani zítra myšlenka nepřijde,
napíšu o tom,jak je těžký napsat báseň.