Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Proč vlastně existují roční období???

09. 06. 2006
0
0
444
Autor
Milly.f

Budu Vám vyprávět jeden příběh. Je to již mnoho a mnoho let, když ještě lidé nevěděli jak porozumět slovu svět, tehdy hledali odpovědi na různé jevy v přírodě.

 

V zemi Montensio vládl moudrý král, který se Anakar jmenoval. Měl jen jednu jedinou dceru Anastazii, jejíž matkou byla sama Země. Anastázie byla velice krásná, v den svých osmnáctých narozenin se měla vdát za jednoho z urozených princů, kteří za ní přijížděli ze všech koutů světa.

 

Když však nastal den jejích osmnáctých narozenin, unesl jí do   svého ledového království mocný Sebastián. Zavřel jí do vysoké ledové věže, aby už nikdy nemohla spatřit krásu pozemského světa. Matička Země viděla slzy své jediné dcery, a poslala na Montensio ukrutnou zimu, aby si všichni lidé uvědomili jak se její dceruška cítí. Hodně lidí v této době umřelo, protože nebyli připraveni na tak ukrutnou zimu. V Montensio zavládla tedy doba ledová.

 

Spousta rytířů se pokoušelo vysvobodit krásnou Anastazii ze spárů zlého Sebastiána a jeho přítele draka Bonifácia. Nikomu se to však po tisíc let nepodařilo, zima tu vládla opravdu dlouho. Jednou slyšel, i silný Fabius, o unesené krásné princezně a rozhodl se, že jí vysvobodí. Došel až na vrchol hory Lesampo, uviděl tam před sebou krásné ledové království, u krásloství hlídal velký drak chrlící oheň. Fabius se rozhodl bojovat s Bonifaciem byl to boj velice složitý a dlouhý nakonec ale Fabius přeci jen přemohl zlého draka.

Fabius se rozběhl k věži, kde ležela promrzlá Anastázie. Fabius jí políbil a oba se do sebe rázem zamilovali. Zlého Sebastiána nakonec zavřeli do ledové věže. Kde zůstal až do své smti.

 

Anastázie s Fabiusem vyběhli na zahradu. Anastázie začala tančit po loukách, zpívala si písně o svém rytíři zachránci a o své rodině. Matičku Zemi to velice dojalo, všechen sníh roztál a proměnil se v slzičky. Na její krásu se přišlo podívat i sluníčko. To mělo takovou moc, že všechny slzičky rázem usušilo. Myšky vylézaly z děr ven a ptáčkové začali líbezně zpívat. Travička se pod jejími nožkami začala zelenat. A všude tam kde se s Fabiusem políbili vyrostly krásné růže.

 

Matička Země nechtěla ,aby se na trápení její dcery zapomělo a tak ho připomíná každý rok, tím že mění do roka ročních období.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru