Spoušť

Z útrob zdechliny páchnoucí,

    střev se valil sirob,

    a sklivec z očí kanoucí,

   kanul až na hrob.

 Tuhle z pekel horoucích,

zvuky se valí strašlivé,

 a myslivec tonoucí,

vaří se v kotli ošklivém.  

Hrůza pohledět na tu spoušť,

na cestě uprostřed lesa,

tam kde se krčí temná houšť,

 leží jen hromada masa.

Mouchy bzučí v divokém opojení,

nikdo sem dosud nezavítal,

myslivec zemřel, z huby mu pění,

všude jen tma, byť venku už svítá.

Na horkém loži z kamení,

slunce na něj stále praží,

to strašlivé z pekel znamení,

na zem se mrtvolou dostat snaží,

A z huby nebožtíka vylézají škvoři,

 jako kus hadru leží kamizola,

jsou to lodě na krvavém moři,

- snědli ho už za syrova. 

Zděste se tvorů pekelných,

co baští malá zvířatka,

zděste se pušek proradných,

neb zbyde z nich jen hromádka.