Staré vesnice Japonska

Japonsko tvoří čtyři velké ostrovy a doplňují ho nespočet malých ostrůvků, které se probojovaly nad hladinu.

Legenda praví, že bohové vytáhli z moře meč. Čtyři dokonalé kapky, které spadly, tvoří ostrovy Japonska. Mysl některých lidí však vyplňuje myšlenka, že Japonsko dělá Japonskem čtyři velcí hrdinové. Válečník symbolizuje sílu a čest, mudrc moudrost a vědění, mnich dodává víru a schopnost přežití a vrah je symbolem rychlosti a lstivosti.

Na jednom těchto ostrovů leží malá vesnice. Sem pokrok ani věda nedosáhly, převládají tu staré zvyky. Zde nikdo nezná elektřinu či parní stroje. Na polích luky v rukou bystrých střelců posílají šípy k terčům se zprávou, aby se už vzdaly a spadly. Terče sténají pod silou střel, nepoddají se však. O kousek dál se vyznavači starých zvyků trénují ve zbrani. Dřevěné meče protínají vzduch, tancují, a když se nejemně střetnou, zaúpí. Svist vzduchu doléhá až na pole, kde vybrané ruce s motykami, kosami i s jinými druhy nářadí rubají půdu i rostliny. Těžké sekyry kousají kmeny stromů lépe než bobří zuby. Třísky s pilinami odlétávají od své bývalé součásti. Občas strom praskavě zařve a padne mrtev k zemi. Silné ruce a provazy jej pak odtáhnou do vesnice, kde je opět rozpolí. Několik polen pak putuje do chrámu. Mnichům, kteří se bručivě modlí a meditují, nestojí kus dřeva za pozornost. Jejich myšlenky se toulají vysoko nad úrovní mysli obyčejných smrtelníků. Socha Buddhy jim naznačuje, co mají dělat.

Když slunce už rozpaluje kameny, a když chudá i bohatá strava absolvuje svou dlouhou cestu lidským tělem, začne lov. Zvířata utíkají a šípy si hledají cíl. Stromy sténají pod tíhou zmatených šípů. Když je po lovu, kořist se odnese do vesnice, kde se připraví na večer. Tehdy povstanou ohně a vesele plápolají. Loutky baví mladé i staré. Vtipy se rozléhají po celé vesnici. Všichni jsou šťastní. Celá vesnice vyzařuje spokojenost. Snad i z těch dřevěných budov vyzařuje spokojenost, protože o ně oheň nejeví zájem...