Nokturno v peřinách

enem tak ... tak nějak... po ránu a divně, zvlášť když člověk cítí tu vůni...ještě druhej den:)

Polibky s příchutí hniloby

po víně někdy nad ránem,

těla jak dvě prázdný nádoby,

co nejsou dobře schované

před časem, kterej do nich proniká

jak hadí jed do myšího těla.

Polibky s příchutí hniloby,

co víc bys ještě chtěla?

                                                                          

 Měsíc zas od tebe utíká

a nechce vyhnat stíny,

hlava jak vana přetíká

směsicí vína a viny

toho zázračnýho tonika

po kterým krev je vřelá.

Měsíc zas od tebe utíká,

tak co dalšího bys chtěla?

                                        

 Svíčka co patří na hroby

nezaujatě dohasíná,

pocit jenž nemá obdoby,

jeptiška uvnitř ruce spíná

a vina s vínem soupeří

- má ruka byla opět smělá.

Pak polibky s příchutí hniloby,

snad ještě víc bys chtěla?

---