Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNikotin
30. 06. 2006
1
0
408
Autor
Kozelus
Hloupé, tak hloupé a přitom tak krásné...
Váleček vonného tabáku, ve spojení s malým plaménkem, vyvolá pocit pohody či beznaděje?Proč? Je to tak krásná vůně, že všem zavírá mysl a oči a otevírá zvědavost, možná proto se až poté lidé ptají proč? A to už je pozdě...
Proč je to tak? Jsme snad všichni závislí a místo klepání o desku stolu raději potahujeme sladký dým, který se změní v látku drásající plíce. Proto zapalujeme další a další?Tu vůni a chuť už dnes zná každý komu je deset let. A kdo to nezkusil má někde v hlavě zakódovaný ten pach, tu vůni. Nedá se na to zapomenout, je to prostě droga. Když člověk poprvé počítá vydělané peníze, když poprvé počítá vydělané peníze, když poprvé jde te z práce, nebo když poprvé zasednete do lavic vysoké školy, může na vás nikotin číhat a kdykoliv bude chtít může na vás zaútočit, bude te připraveni? A co když jde celou dobu jen o osobní styl? Co když nejde o fyzický či duševní počit potřeby? Kouř z cigaret je všude v autě, ve vlaku, v práci, ve škole, v budovách a my jsme jen příkývli. Bojuje proti tou někdo? NEní nádherné jít lesem a nadechnout se krásného svěžího vzduchu a zaposlouchat se do hlasu ptáčků, nebo přičichnout ke kůře stromů. Ale stejně hezké je odpolední pohoda na sluníčku s kafem a cigaretou. Někde v podvědomí nás hlodá představa usazujícího se nikotinu v těle, lae jsme na tolik hloupí a zdegenerovaní, že si prohru nepřipustíme. Možná by bylo dobré brát život jaký je a přizpůsobit se mu, nemá cenu proti tomu bojovat, možná nás všechny jednou nikotin vyhubí, ale smrt patří k životu...
Možná teď v naší mysli či mozku zrodila chuť na nikotin a nebo ne? Dá se na to zapomenout? Jde prostě nikotin vypudit z hlavy? Bůh ví...
Váleček vonného tabáku, ve spojení s malým plaménkem, vyvolá pocit pohody či beznaděje?Proč? Je to tak krásná vůně, že všem zavírá mysl a oči a otevírá zvědavost, možná proto se až poté lidé ptají proč? A to už je pozdě...
Proč je to tak? Jsme snad všichni závislí a místo klepání o desku stolu raději potahujeme sladký dým, který se změní v látku drásající plíce. Proto zapalujeme další a další?Tu vůni a chuť už dnes zná každý komu je deset let. A kdo to nezkusil má někde v hlavě zakódovaný ten pach, tu vůni. Nedá se na to zapomenout, je to prostě droga. Když člověk poprvé počítá vydělané peníze, když poprvé počítá vydělané peníze, když poprvé jde te z práce, nebo když poprvé zasednete do lavic vysoké školy, může na vás nikotin číhat a kdykoliv bude chtít může na vás zaútočit, bude te připraveni? A co když jde celou dobu jen o osobní styl? Co když nejde o fyzický či duševní počit potřeby? Kouř z cigaret je všude v autě, ve vlaku, v práci, ve škole, v budovách a my jsme jen příkývli. Bojuje proti tou někdo? NEní nádherné jít lesem a nadechnout se krásného svěžího vzduchu a zaposlouchat se do hlasu ptáčků, nebo přičichnout ke kůře stromů. Ale stejně hezké je odpolední pohoda na sluníčku s kafem a cigaretou. Někde v podvědomí nás hlodá představa usazujícího se nikotinu v těle, lae jsme na tolik hloupí a zdegenerovaní, že si prohru nepřipustíme. Možná by bylo dobré brát život jaký je a přizpůsobit se mu, nemá cenu proti tomu bojovat, možná nás všechny jednou nikotin vyhubí, ale smrt patří k životu...
Možná teď v naší mysli či mozku zrodila chuť na nikotin a nebo ne? Dá se na to zapomenout? Jde prostě nikotin vypudit z hlavy? Bůh ví...