Zabijte mě a já se budu smát

Zabijte mě a já se budu smát
svou bolest si dokážu vychutnat
schody které vedou do pekel
mi můžete klidně přenechat

Mám pocit že se topím
přitom klečím na skalách
půda podemnou se bortí
a já se už dokážu jen smát

jsem blázen který chtěl milovat
a podívejte se jak dopad
připadám si jak vyschlý vodopád
v moři písku a šutrů

Jsem Atlas co nebe podpírá
a do nohou mu mečem tne Attila
v bouři jsem uprostřed louky stála
a blesk mě rozetnul ve dví
nikdo se to nedozví
protože jsem bárka
ztracená v moři
vítr ve vyhnanství
co se minulostí trápí

Slzy jsou jak kyselina litá do vody
vzpomínky jehly napuštěné solí
když bodají člověk už ani necítí jestli to bolí
má pocit že ho všechno zkolí
a přitom jen o pohlazení stojí

Jsem poslední marný pokus boha o vtip
nevydařená loutka svého života
která ničí lidi
jsem protržená hráz
už neumím nic jiného než se smát

Nikdo mi už nemůže nic dát
protože jsem ten kdo nechce brát
jsem v elektrickém vedení prasklý drát
socha svobody která už nechce stát

Zabijte mě a já se budu smát
ubližte mi a dostanete úsměv
přece život se nemá vážně brát
jenže člověk se může ptát
jestli tohle už není hysterie