Důvody

Tohle jsem psala, když mi bylo dvanáct. Jako slohovou práci do čestiny. Tehdy jsem si myslela, jak nejsem chytrá. Ale jak čas šel, sama jsem tomu začala věřit...a řídím se tím dodnes. Jsem teď chytrá ?....

Hledáme důvody... Důvody naděje, a cíle víry syndromy lidskosti. Vysvětlujeme je pocitem slabosti, když duše skomírá naděje zůstává, naděje umírá, naděje... Celá naděje spočívá ve slovech. Řekneš si : mám naději, povede se mi to... Je to tak, i když si to nepřiznáš. Řekneš si, že máš naději a v tu ránu ji máš ? Těžko. Naději dostaneš. Od boha, muže, ženy, dítěte... Naději dostaneš darem. Ale ne slovy. Když ti někdo řekne : máš naději.... neznamená to, že ji máš. Znamená to jen, žo on sám si myslí, že ji máš. Ale tobě ji nedá. Nepověsí ji na tebe. Nenacpe ti ji...do pusy. Nedá ti ji slovy, nýbrž opravdovou vírou v tebe. Ty sám samozřejmě nepoznáš, že ji máš. Naději si nenosíš v kabele, abys ji kdykoliv mohl vytáhnou a vědět o ní... O naději nikdy nevíš. Přichází z víry druhých. Přilétá tiše. Nebo taky nepřilétá. Třeba nikdy. Naděje není vždy. To je blábol ! věř mi...

---