Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Náš tým

15. 07. 2006
0
0
502
Autor
Radek Krab

...

Náš tým
 
1
„Ty s ní chodíš?“
„Ne, to je spolužačka.“
„Ale chceš ji.“
„Jo.“
„Tak jestli ji nesbalíš, tak seš pěknej sráč!“
„Jo.“
 
2
Ten den tam byli všichni. Všichni, co se chtěli pobavit.
 
3
„Hej, zejtra v deset je trénink!“
„Já vím, říkal mi to Kája, ale já se tam ukážu až v pondělí.“
„Tak to se tam uvidíme. Zatím čau“
Hned bych si šel dát pivo, jak tam přijdem, ale uvidíme, co na to kluci.
„Hej, Martine! Jdeme hned na pivo, ne!“
„Jasný.“
Tak pivo bysme měli. Teď ještě, aby tam byla zábava. Ale já myslím, že bude.
 
4
„Petro, já tě chci!!!“
„Ne, neříkej to.“
„Chci tě.“
„Ale proč?“
„Protože jseš to ty.“
„Proč?“
Dlouho mlčíme. Já se dívam na ni, ona se dívá na lidi, jak tancujou. Pozoruju její hebkou pleť a čím hebčí se mi zdá, tím víc po ní toužím. Miluju ji.
A jestli si budu pořád namlouvat, že je to jenom chtíč, tak tím víc ji budu milovat. Dřív to možná byl chtíč, ale teď ji miluju a ona mě ne.
Takže je jasný, že u Marka budu pěknej sráč, protože jí nesbalím.
Dávám jí pusu na tvář a odcházím.
 
5
Chci ven, chci pryč! Už ne tohle svinstvo.
 
6
„Pojď na panáka, vole, Kubo!
„Tak jo.“
„Hele, kdy se taky ukážeš na tréninku.“
„Jo, v pondělí to snad zvládnu.“
„Dva rumy?“
„Platíme každej za sebe, ne!“
„Za kolik je?“
„Malej za bůra.“
„Tak dva malý rumy.“
„Na co, vole?“
„Na náš fotbalovej tým!“
„Zatím se měj.“
„Nazdárek.“
 
7
„Lenko, co by na to řekl David.“
„To je mi jedno, hlavně že si tu teď ty a já tě držím za ruku.“
Dlouho jsme se líbali, ale já jsem u toho necítil to stejný, co ona. Nebyl v tom ten zápal. Nebylo tam to něco, co tam většinou je a má být. A tak jsem raději odešel hledat Petru, aniž bych si to vůbec uvědomil. A když jsem ji našel, sednul jsem si vedle ní a zase ji pozoroval. Pozoroval jsem ji a cítil jsem, že ona je pro mě něco nedosažitelnýho a já jí můžu jenom pozorovat a představovat si něco, co se nikdy nestane.
 
8
Šel jsem za ním a jeho klátivá chůze mně nutila se usmívat. Je to náš levej záložník. Na tréninky sere a na zápase je vždycky v základu. Je totiž dobrej fotbalista. Dřív chytal, ale přišel jsem já a hraje.
„Vodku a rum.“
„Malý nebo velký?“
„Dáš si malýho panáka nebo velkýho?“ 
„Platíš?“
„Jo.“
„Tak velkýho.“
„Oba velký.“
„Dvacet tři.“
„To je dobrý.“
„Díky.“
„Na co?“
„Na to, že letos vyhrajeme.“
„Jasně.“
 
9
„Pane bože, co se děje? Proč brečíš?“
To je určitě kvůli němu.
„Petro, ser na to.“
„Jak na to asi můžu srát. Podívej jak se na něj ta kurva lepí!“
„Tak aspoň nebreč, prosím tě!“
Trochu už se uklidnila, ale pořád se dívá směrem, kde tancujou.
„Máš kapesník?“
„Jo.“
„Tak ho vytáhni a utři si oči. Máš je rozmazaný.“
Vytáhla kapesník a utírá si oči. Chvíli na to aspoň nemyslí. To je dobře.
„Jdeme tancovat.“
Jsem rád, že to navrhla sama.
„Jdeme.“
 
10
Šel jsem za ním a zatáhl ho za rameno. Chvíli se na mě díval.
„Zejtra v deset je trénink.“
Tohle jsem nečekal. Já si myslel, že řekne něco, co by vyjasnilo náš vztah.
A on si řekne tohle. Nebo mohl říct nějakou narážku na mě a na Petru.
„Díky.“
Je mi jasný, že Petra chce jeho a ne mě, právě proto že on je on a já jsem já.
A to mě hrozně sere.
 
11   
Karel a já jsme se setkali na záchodě.
 
12
Zase Lenka.
Já už jí nechci ani vidět.
Začala mě líbat, vytrhl jsem se jí.
„Co je?“
„Nic.“
„Já tě nechci.“
„Promiň.“
„Neviděla jsi bratránka?“
„Ne.“
 
13
Už zase hledám Petru. Nemůžu ji najít. Já ji chci.                                                                                                                                                                                                                                                       
Tady je. Povídá si s ním. Utíká a začíná brečet. Jdu za ní. Můj a jeho pohled se          setkali.
 
14
„Je to sráč.“
„Možná máš pravdu, Petro.“
„Mám určitě pravdu. Pojď tancovat.“
 
15
„Vy se chcete bít?“
„Nech nás na pokoji.“
„Vole, vždyť Lukáš mu rozbije hubu.“
„Kam šli?“
„Dolů.“
„Jdeme za nima.“
„Říkáš, že mu rozbije hubu? To je dobře.“
„Už je vidím! Tomáš je na zemi! Asi má něco s nosem.“
„Už se usmiřujou. Jdeme pryč.“
 
16
„Petro, už jede autobus.“
„Kde mám bundu?“
„Tady.“
„Díky.“
 
17
Ten rok jsme to vyhráli. Ve fotbale.
Mimo fotbal to bylo různý.
 
 
KONEC

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru