Hadrová panenka

Hadrová panenka

pohozená v koutě, nikým nepovšimnutá

leží si v samotě všemi zapomenutá….

bez citů a bez otázek,

zaprodaný ďáblův obrázek….

sladká nevinnost a němý výraz,

kdysi usměvavá ústa zývající mráz….

tiché tóny starého piána,

zatuchlé vzpomínky pozdního rána….

dva culíky padající na bílá ramena ze sametu,

hadrové tělíčko ležící v komatu….

vítr vkládající duši tomuto klišé osamělosti,

pavučina mystiky protkaná místností….

růžové tváře lemující rudou linii úst,

šatičky utkané ze lživých a propadlých múz….

vůně minulosti a dětského smíchu,

opojné ticho klášterních mnichů….

slepá bolest osamění nesoucí tíhu poznání,

pomsta a odveta zapomnění, žalostné vyznání….

zarámované myšlenky na vlhkých stěnách,

ruiny snů a propast očekávání někde hluboko v nás….

bezejmenné otázky čekající spásu,

obrať se človíčku ke zpovědnici času….

pochmurní lyriky nesoucí se ulicí,

hadrová panenka v koutě sedící.