Rozmluva živlů

rozhovor syna slunce(S) a dcery moře(M)

M: Miluji Tě, můj oddaný příteli, Tvé moře S: Ráno moudřejší večera za slunce jasněj než za šera Nenáhli svá vyznání hodně těch co chtějí Ti být oddáni M: Jsem širé moře Ti kdož oddáni mi budou čeká jen nekonečné hoře Jen na malou chvíli za svítání zaslechnou vzdálené touhy zavolání S: Radši se tedy neoddávat hodně Ti brát nic nedávat Dej pozor jen chvíli do utopení a pak už žádná láska není M: Všechny zhubím, když budu chtít jen jediného snad nechám žít Ten bude trpět nejvíce až ochutná mé kruté střevíce S: Když trochu bříško pohladí zakřičí Tobě to vůbec nevadí Napáslá jeho jeho utrpením mačkáš ho k sobě s políbením M: Hej cizinče, jen přistup blíž ať moje hloubky objevíš Pohleď i slunce se mě bojí neb každý večer do vln mých svou zlatou hlavu skloní

---