Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLegionáči
Autor
Odie
Gianni (09:47 PM) :
Zdarec, co ten borec s tou Mazací hlavou? Nějak se mi neozval...
Bambul (09:48 PM) :
aha. no nevim. já sem hodo té doby nepotkal.
Bambul (09:48 PM) :
a pslas mu?
Bambul (09:48 PM) :
nebo sem to měl vyřídit já a vykouřil sem to z hlavy?
Gianni (09:48 PM) :
Já nemám jeho mail, on má snad můj, ne? Nepsal já jsem tobě, abys mu ho dal?
Bambul (09:49 PM) :
no. ted to zní logicky ale. je ot možný. sem to asi ne to, co. aj.
Gianni (09:50 PM) :
COže? Takže on můj mail nejspíš nemá, že? Teda já newim, esiwa sem mu ho nedal už já tam, ale myslim si, že ne... Já mám pocit, že sem ti přes ICQ psal, abys mu ho dal...
Gianni (09:50 PM) :
A máš jeho mail?
Gianni (09:50 PM) :
Kdybys mi ho dal, tak já bych mu napsal.
Bambul (09:50 PM) :
jo. pčocky. se pdoívám na is aby to bylo přesný
Gianni (09:51 PM) :
Pčocky, to je novej ruskej revolucionář? :-D
Gianni (09:51 PM) :
Pčkockij
Gianni (09:51 PM) :
Pčockij teda
Bambul (09:52 PM) :
spanihel@mail.muni.cz </auth/mail/mail_posli.pl?to=spanihel@mail.muni.cz>
Bambul (09:52 PM) :
kurbik.
Bambul (09:53 PM) :
spanihel@mail.muni.cz
a nebo mylsim radim.spanihel浀seznam.cz
Bambul (09:53 PM) :
je to starej ruskej legionáč
Bambul (09:53 PM) :
ř
Bambul (09:53 PM) :
mě ty psimena lítaj dneska uplně blbě
Gianni (09:53 PM) :
To je jeho francouzský spolupracovník Courbique
Gianni (09:53 PM) :
Dva legionáči - Pčkockij a Courbique
Gianni (09:54 PM) :
Pčockij teda
Bambul (09:55 PM) :
Jasně.
Dav legionáči Pcočkij a kurbik.,
Bambul (09:55 PM) :
super. všechno zlé je pro něco dobré.
Bambul (09:55 PM) :
a překlepy obzvláště.
Gianni (09:55 PM) :
Jich je celej dav??
Bambul (09:55 PM) :
prohlásil do raního ticha chladných hlasem zlomený Kurbik, starší z obou legionáčů.
Gianni (09:55 PM) :
Dav legionáčů?
Bambul (09:56 PM) :
dav.
Gianni (09:56 PM) :
Tos psal ty - dav legionáči
Bambul (09:56 PM) :
další omyl, odvětil Pcočkij, pln nadšení a očekvákání.
Gianni (09:56 PM) :
Dav legionáčů pod vedením Pčockého a Courbiqua se vydal poledním lesem.
Bambul (09:57 PM) :
jejich mokvavá těla se prodírala houštím
Gianni (09:57 PM) :
Pochvalilovali si metatext, ve kterém se nacházejí a jehož jsou skorem stvůrci :-)
Bambul (09:58 PM) :
jen vzdau se jeden šibal jaooby mračil
Bambul (09:58 PM) :
šibal Jaooby.
Gianni (09:59 PM) :
Tu terén? ten terén nad terénem sván buď surterén, ten terén pod terénem sván buď subterén. Sván buď větrem.
Bambul (09:59 PM) :
v šibalově ruce se něco zle zalesklo.
Gianni (10:00 PM) :
Jaoobyovy oči na obličeji mezi Ja a by připomínaly psychiatra.
Bambul (10:00 PM) :
N ataková slovo jsme věru nebyl připraven!
Bambul (10:00 PM) :
zvolal jeden z legionáčů.
ten vyšší, a zdálo se, že i světlejší.
Gianni (10:01 PM) :
Nitra se vydrala z hlouby obou vedoucích legionáčů. Slovensko bylo nablízku.
Gianni (10:02 PM) :
Terrera rocha! zakřičelo zvlhlé Slunce pod tíhou břemene.
Bambul (10:02 PM) :
Z nedaléké hory se ozvalo zadunění.
Bambul (10:02 PM) :
Ano. Jsou tu, zvolali legionáči takřka současně.
Gianni (10:02 PM) :
Pln strachu odvážil se Courbique zapět slavnou ódu.
Gianni (10:03 PM) :
Ódu na strach.
Bambul (10:03 PM) :
přikryli se chlupatou dekou a tiše vzlykali, dokud se matky nevynořily na prahu
Bambul (10:04 PM) :
pak.. se děj začal dovíjet jiným směrem.
Gianni (10:04 PM) :
Ó duna strach duněla hora. Matčiny závity však mlely z posledního.
Gianni (10:04 PM) :
Hrozivý metatexte, skonči happyendem! křičeli všichni legionáči
Bambul (10:05 PM) :
zarezla. smutně prohlásil šibal Jaooby. J epo všem.
vratme všechny prukazy, zpátky na poličku, a hezky tiše.
Gianni (10:05 PM) :
Praha nepřežila matčino noření a v záplavě kožichu snesla se kzemi s ekzémy.
Bambul (10:06 PM) :
Příliš absurdní, Pčočkiji. Ted už Ti mohu říc pravdu.
Kurbin klopí zrak.
Přecházíme do přítomného času.
Gianni (10:06 PM) :
Tiché volání ááj síí kjúú nebylo znatelné...
Gianni (10:06 PM) :
A přítoný čas přecházel v nás
Gianni (10:06 PM) :
Přitanul
Bambul (10:07 PM) :
pcockij se s hruzou obrací k zrcadlu a vidí tam sám sebe jak hrozí prstem
Bambul (10:07 PM) :
a , avšak není to on!
Bambul (10:07 PM) :
Je to primitivní člověk.
Gianni (10:07 PM) :
Není to ten tón, jenž přitanul s časem? Zeptal se Courbique
Bambul (10:07 PM) :
ne. je ot člověk dánský.
Bambul (10:08 PM) :
Je to TÓN.
Gianni (10:08 PM) :
Ot, člověk dánský zasmušil se již.
Gianni (10:08 PM) :
Ote, slyšíš mě? Ot si myslel, že je Karel Ot a čural do peřin.
Bambul (10:10 PM) :
Myslél sí, že jé Karél Ot
Ot, Ot
a zpívál jén tu svú
sůvů svů sůvů měl táááá
ááák ráááááááád
zpívají sborem legionbáči, pohroužení opět v davovém transu legionáčů, tak typickém pro toto léto.
Gianni (10:11 PM) :
A to je konec metatextu, oddychli si všichni zúčastnění.
Bambul (10:11 PM) :
JE 4AS ODEJ9T
Bambul (10:12 PM) :
tak čus giani. někdy vyměníme tu hudbu.
škdoa že tento příběh legiánču zapadne , a nahradí jej jiní.
Gianni (10:12 PM) :
Jojo, zdarec zatim ;-)
Bambul (10:12 PM) :
zdar