Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Již nikdy nechci usnout

16. 08. 2006
0
0
419
Autor
Fuinë Estel

Tohle jsem psala kdysi... Zdál se mi sen...sen o té dívce..snad víle...byla tam spousta krve... chtěla sem si ten sen nějak uchovat... tak snad...

Za minutu půlnoc

mé oči vytřeštěné

sledují podpis bývalé

co na stropě ho nechala

mezi hvězdami z fosforu...

Zdál se mi sen

ruce spoceny...nohy zmraženy

sen strašný na nějž bojím znovu pomyslet

neb nemusel bych již dnes usnout...

Temnými lesy kamsi jsem běžel

stále jsem kobrtal, stále jsem ležel

kdosi mě honil..."chcípni" neslo se lesem

až na palouk zelený jsem doběhl

uprostřed dívka celá nahá seděla

dlouhé kudrny v tváři krásné

jíž do země nehybně upínala

najednou z rukou ji krev proudem vytryskla

grymysa bolesti, zlosti, bezbožnosti...

roztáhla křídla o níchž jsem nevěděl

vzlétla a urputně řvala...

řvala až zabilo to mého vraha...

TEREZKOOO!!!!


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru