Tak to uvidíme aneb morální dilema adolescenta...:-)

Ležím a přemýšlím...
Co na mně viděl?Vstanu a jdu k zrcadlu...
Tupě do něj zírám...
Opakuji otázku:Co na mně viděl?
Andělské vlasy? Ďábelské oči?A proč mi nic neřekl?
Koukám a koumám,až se můj zrcadlový obraz rozpije...
Najednou koukám na šmouhu,jakousi beztvarou změť barev...
Pocit frustrace střídá vztek,vztek sřídá ironický smích,ten zase střídá smutek...
Sakra,proč nic neřekl?To mám být  jasnovidec?
Co po mně vlastně chtěl?
Jdu pro mobil,váhavě vstupuji do menu,dám napsat novou sms...
Ale co do ní chceš napsat,ty huso?...honí se mi hlavou...
Neponižuj se,nemusíš se ho přeci ptát,už stejně nejspíš o tebe nemá zájem...
A kam jsi dala oči?Vrať se zpátky k zrcadlu a koukni se,jak vypadáš!!!
Ty jsi teda škaredá,říká Linda na druhém konci zrcadla...
Víš co?Jdi se bodnout,ty kozo!!!Ozývá se zraněné ego té druhé Lindy...
Ale dává jí postupně za pravdu...
I když kamarádky říkají,že nejsem škaredá...To z nich mluví slitování,odpovídá pohotově obraz zrcadla
Sakra,tak čemu mám teda věřit?Kdo vlastně jsem?
A toho kluka si koukej vyhnat z hlavy,pořád na ně myslíš,jsi děsná,jsi na nich úplně závislá...
Tak dost,jdu za mámou:
Mami?Jsem škaredá nebo ne?
Už se zase pozoruješ?Ty pořád jenom stojíš před zrcadlem,to je děs,radši poď utřít to nádobí...
No bezva,to jsem se toho zase dozvěděla...Obracím oči v sloup,načež se máma rozčílí:
Já se z té tvé puberty zblázním!!!
Už ji neposlouchám...Jsem plně pohlcena ve víru svých myšlenek...
Ale proč jsem se ptala mámy?Co to má za smysl?
Může být objektivní?
A co je vlastně krása?Stejně je důležitější krása duše...Snažím se ignorovat vracející se pocit opětovné frustrace...
No,to říká ta pravá,nenech se vysmát!!!Odkdy jsi ty posuzovala kluky podle toho,jací jsou uvnitř?Jedinej pohled zevnitř,kterej tě zajímal,byl možná tak pohled dovnitř kalhot...
Aj!!!Tak to bylo hodně tvrdý,to byla podpásovka,tohle moje svědomí dělat nemělo...
Konečně jsem se rozhodla:
Přestanu pořád pochybovat,konečně začnu žít a nějak zhojím to svý uťáplý sebevědomí...
A budu posuzovat lidi zevnitř...
Tak to uvidíme,jak dlouho ti to vydrží,vrací se moje svědomí s posledním úderem...
Tak to uvidíme,opakuji jeho slova...
Tak to uvidíme...

---