Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePocta Baudlairovi
31. 08. 2006
0
1
451
Autor
Catullus
V příkopu válí se mršina,
prohnilé tělo mého miláčka.
Odér z něj line se na všechny strany.
Stojím nad zbytkem toho,
co jsem kdysi miloval.
Pomalu zavřu oči
a do plic zhluboka nasaji hnilobný puch,
oči mi zazáří
a mezi rty se objeví bílé zuby.
Osud je přeci jen sekera s dvojitým ostřím.
Nejen mouchy se dnes popasou...
prohnilé tělo mého miláčka.
Odér z něj line se na všechny strany.
Stojím nad zbytkem toho,
co jsem kdysi miloval.
Pomalu zavřu oči
a do plic zhluboka nasaji hnilobný puch,
oči mi zazáří
a mezi rty se objeví bílé zuby.
Osud je přeci jen sekera s dvojitým ostřím.
Nejen mouchy se dnes popasou...
1 názor
no jestli se Baudeilaire neobrací v hrobě. On si dal záležet i na formě, tak to zkus alespoň zrýmovat:)
... mno, mě to moc nesedne, ale asi to není napsané špatně ;o)
... přečtu si Tě znovu, až budeš mít další dílko - třeba na jiné téma :oD
Jinak, vítej na Písmáku :o)))