a tak jsem pravil - seru na to!

Ptáčci štěbetali na střeše a já si rukou hrábl ve slipech.

Jo, je to tak – zase jsem to nevytřel všechno. Nevadí, o tom nikdo neví a já se dále můžu usmívat.V mém těle proběhne proces, který mně nutí vyhledat nejbližší stánek s kebabem. Po cestě hodím flusa na záda jedné staré paní. Všimne si to. Začne dělat kravál, ale to se já již za svůj břich popadám a směji se jí.

Je stará, je slabá – klidně bych jí mohl dát do huby. Ale můj vrozený pacifizmus mi v tom zabrání. Možná kdybych tak byl opilý… No nic, asi jen půjdu do parku a pročtu si nějakou poezii. Po tom kebabu by bodla.