Zmatená

Todle není uplně nejnovější věc, a je to v podstatě dopis svému bývalému příteli, vyjadřující, co jsem tehdy cítila.

Potkala jednou slečinka chlapce

Teď to vše začíná, držte jim palce!

O nich teď píšu tu divnou pohádku…

Tož abych začla, tak ňák, od začátku:

Ona ho neznala a on ji jakbysmet

No ale malinký, jak víte, je tento svět,

A tak se nakonec skutečně potkali,

Jeden ve druhém přítele poznali.

Ona ho po čase začla mít ráda,

Avšak už ne jen jako kamaráda.

Naštěstí on to bral, jak se zdá, stejně,

Tak mohlo vzniknout té lásky sémě.

Já ji znám a vím, co ji tak mrzí,

Víš, jí je fuk, co říkaj ti druzí.

Co si však myslí on, to ona neví.

Jako fajn přítel, tak se vždy jeví.

Kamarád fajn, ale ona ho miluje,

Není si jistá, zda-li vše funguje.

Chtěla by cítit teplo jeho ruk…

Prostě aby se začal chovat jak její kluk.

Podniknout něco jenom tak spolu,

Třeba jen zajít na pitomou kolu.

Nebýt jen na rampě, jak tomu bylo,

Když už být spolu se jim poštěstilo.

Při každé další SMS zprávě

Cítí se víc trapně a hlavně vtíravě.

Mno já fakt nevím, jak bych to popsala,

Ale chci aby se na mě zas usmála.

Na něj teď přišla, myslím že řada

Když už ví jak moc ho ona má ráda.

---