Setkání v parku

Tadle báseň byla psaná na dvakrát, napsala jsem začátek a potom jsem se zeptala, jak to má skončit. Holky řekly, že z ní se má vyklubat křesťanka, tak jsem ji pak dopsala. Vynechala jsem prostřední část, nemyslím si, že by byla jakkoliv přínosná.

Představ si, že kráčíš parkem,

tu tě někdo strefí prakem.

Otočíš se rozuzlená,

on však padne na kolena:

Prosím, odpusť, sličná děvo,

Jsem na praky děsný dřevo!

Jo jo, v poho, pěkný týpku,

Nezajdeme na polívku?

S radostí…a ja jsem Marek,

Po polívce skousnem párek.

Super nápad, Marku z parku

K párku dáme si tatarku.

potom:

Víš, Michalko, nemám hlad.

Myslel jsem, že...ty jsi mladá, ja jsem mlád...

Počkej, počkej...co to říkáš?

Očima mě tady svlíkáš...

Dobrá tedy, narovinu -

Dělal jsem si z tebe psinu

Nechceš upsnout do postýlky?

Zažijem tam pěkný chvilky…

Promiň, ale to fakt ne,

Tohle mě nedosane.

Víš, musím ti něco říct.

Křesťan su, nic míň, nic víc

Věřím v Boha, veřím v Krista

Ve své víře jsem si jista

Má mě rád, on miluje mě

Tak v mém srdci zasel sémě

Sémě víry, sémě lásky

Ze smrti už nedělám si vrásky.

Poslal na zem svého Syna,

Zemřel a s ním i veškerá má vina.

On všechny mé hříchy na sebe vzal,

zemřel na kříži a třetího dne vstal.

Já uvěřila jsm v našeho Pána

A vůbec mi nevadí být až do svatby panna.

Od té doby co ho znám,

Mám se skvěle, mám se fajn.

Stal se ze mě člověk jiný,

Leč švihlá jsem, a užívám si psiny.

But i dont need trávu, chlast.

Vím, že tě to může mást.

Ale církev není nuda,

Žádné babičky, kostel ani pruda.

Kolem, vevnitř, na i v ní

Jenom lidé příjemní

Když to shrnu horem pádem,

Tvůj život je ladem skladem,

Ale když v Něj uvěříš,

To pak něco uvidíš.

Tvůj život se začne měnit,

Budeš se furt jenom tlemit.

Už nebudeš nikdy sám,

Věř mi prosím, já to znám.

Jě to už je tolik hodin?

Však já ještě nečo zplodim

Teď už toho radši nechám,

Stejně tu už jenom bekám

Tak čau, Marku, see you later

And belive in Christ, you skater

---