Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Někdy je to na hlavu....a pak vás položí maličkost...
Stojíte přede dveřmi, vkročíte a najednou to padne, nevím, jakási clona, zdravící kolemjdoucí, co se hlavou honí, nevím...úsměvy, pokleslé či upřímné, někdy je smutno, nevím.....Odpoledne na mne čekala dcera, máme spolu takový otevřený boj, ale nemluvíme o něm, je uvnitř nás....... v hlavě si vyčítám, že kdysi dávno jsem ji nechtěla, pak se v těhotenství dozvíte, že by se neměla kvůli nemocnému srdíčku narodit a pak se narodí, sice modrá švestkově, ale byla tady, úplně zdravá...dnes užje to pubertální slečna, trochu bojující s láskou, někdy se sama na sebe zlobím, ale jak dávat lásku, když vám ji nikdo neuměl dávat, jak se zlobit na někoho, kdo vás neuměl pohladit, kdo neuměl pochválit, snažím se to učit....není to dobré ani špatné, správné ani nesprávné...vytváříme stejné, jako jsme měli možnost poznat, a dcera bojuje o lásku, je to těžké, pro ni mnohem víc....sami se sebou zacházíme podle toho, jak se k nám chovali vlastní rodiče, učím se být lepší....minulost je ukončená, odbytá....chci jí říkat opak, než jsem slýchavála, chci jí říkat : "Jsi bezva, mám tě ráda......" Dostala mne dost, hloupé zkoušení boty a ona se sklonila, odhodila tašku a začala mi obouvat zkoušenou botu, dostala mne, bude jednou lepší, než já...Vím, pro někoho maličkost, mne dostala na kolena....Stále se snažit o to nejlepší, čeho jsem v daném okamžiku schopna, kdybych ....dělala bych spoustu věcí jinak.
Písmák