Byl jednou jeden prolog a ten... Nuda co???

Zmatená paralela

Někdy k ránu zdá se mi
snad pouhý je to sen
že nemám duši svobodnou
že potřebuju ven...

Ven z tý špíny
z toho tlení
co mi v pozdně časném  ránu
duši na prach v mžiku mění...

Nový den je přede mnou
co čekat od něj mám
když tvář mám z noci zelenou
a cigaretu balenou
co na stolku se válí mi
k snídani si dám....

V žaludku pak kalamita
snad snaží se mi naznačit
že měl bych se i v dnešním světě
na to samé připravit...

Když večer k spánku ulehám
vzpomenu si na ráno
na žaludeční potíže
a mám tak trošku nahnáno...

Vždyť ten pocit snad správný byl
co napovídal o zmatku
v tom boji obou kalamit
já dal bych přednost žaludku.

---