Zavzpominal si

bez diakritiky

A take jsem mel doma zenu

alespon to tak vypadalo

ale bylo to utrpeni

neustale mi tlumocila

ty stadni mechanismy oficialniho sveta

jako nejaky zesilovac

jako by me to melo uklidnit

nebo snad vyburcovat

tu jsem asi dostal

od statniho podniku

jako premii

dlouholety vytrvaly vul

smi byt ocas pripusten,

rvala na me porad ty cifry

ktere jsem se nebyl schopen

naucit

lovila je jako bile kraliky

z klobouku,tak ze jsem

byl vzdy paralyzovan

a nechal tak se sebou

dit ty nejubozejsi veci.

Pak uz toho na nas oba

bylo preci jen moc

ale aby se nic nezmenilo

udelali jsme z toho konec,

nekoncici tragedie

takze kracime kazdy zvlast

vstric zdarnym zitrkum

pise se rok 2006.

Mama mi pak rikala

at uz ji takovou domu nevodim

a pritom predvadela

to same cislo s kralikama

kteri lekali

az jsem se zas potloukal

po ulicich,

potkaval stejne vydesene

v zapomeni budujici svet:

groteskni sidlistepro postizene

zapomenim

tvarici se jako by to bylo

skutecnosti.

Ja nevim jak daleko to jeste

ma dojit

aby se stal konec konecne

konecnym

v zapomeni toho spatneho

a setrvani tak s blizkyma

uverit ze se neco skutecne

zmenilo.

Pise se rok 2006.

 

---