Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

bez názvu (na tři části)

01. 10. 2006
0
1
499

Do síně plíží se

Večerní červánky

A na mě jdou u krbu

Ponuré myšlenky


Sleduji oheň

Jak dřevo pálí

A cosi uvnitř

Mě podivně bolí


Je to ta vzpomínka

Co ze snů mě budí

A srdce rychleji

Bije v mé hrudi


Vzpomínám na ten den

Kdy vzbudil jsem se sám

A vůbec nevěděl

Kde tebe jen mám


Na zemi lísteček

V němž bylo psáno

Odcházím od tebe!!!

To smutné ráno


Koukal jsem na svět

Zkřivený přes slzy

Vzpomínky na tebe

Všude mě provází


Na tomhle místě

Na louce v trávě

Jsem tehdy tě políbil

Dál to šlo hravě


Zde v lese po cestě

Spolu jsme běželi

A na důkaz věrnosti

Ruce si drželi


A v našem krbu

Když jiskry skákali

To ústa naše se

Vášnivě líbaly


Teď jsi však pryč

A ač mě to bolí

Tak musím zapomenout

Neb žal mě skolí

II


Já cítím tvou přítomnost

Chtěla bys zpátky

Však cestu už neznáš

Nepřijdeš vrátky


I stromy si šuškají

Jak hrozně lituje

Už pro muže jiného

Srdce jí nebije


Však nepřijde za mnou

Do domku za vodou

I tenkrát prvně

Našla ho náhodou


Marně má bývalá hledala

Hledala marně, kde tráva je zválená

Ač tenkrát bývala láska má

Dnes je mi na míle vzdálená


Marně má bývalá hledala

Hledala marně tu cestu blátěnou

Kde se mnou tenkrát běžela

Běžela se mnou – za ozvěnou


Marně má bývalá hledala

Hledala marně krb kde oheň plál

Když psaníčko krátké napsala

Ten žár v krbu sám ďábel vzal


Marně má bývalá hledá

Ten kraj kde měli jsme se rádi

Je tolik cest však žádná správná

V tom údolí žili hadi


III


I kdybys prošla

Celý svět tisíckrát

Nenajdeš ten domek

Kde měl jsem tě tolik rád


Ten křehký domek

Stavět jsme začali

Když poprvé jsme se

Náhodou viděli



Našlas mě po zápase

V němž já ten druhý byl

A na mě usmála se

Já jsem tě políbil


Náš vztah pak rostl

S každým dnem víc a víc

Jen tebe jsem v mysli měl

A jinak nic


Naše láska vzrostla

Jak domek z kamení

Já nedbal následků

A špatných znamení


Naše láska byla čirá

Jak nejširší pláň

V mohutnosti naplněná

Ač bolestnou splácím daň


Upřímnost naše jak cesta daleká

Po níž spolu jsme běželi

Člověk nových výzev se neleká

Tenkrát snad jsme si nelhali


Náš krb byl podstata

Vášeň a touha

Teď zbývá jen ta

Vzpomínka pouhá


Nemůžu dovolit

Aby ses vrátila

Když před tím jsi všechno

Důkladně zbořila


Na nových základech

musím stavět začít znovu

I kdybych sám měl být

nevím jakou dobu




1 názor

domin.go
20. 01. 2007
Dát tip
po rýmu trávě/hravě sem to vzdal píšeš o stokrát popsaným tématu strašně nezáživnou formou a ještě navíc ti lítá rytmus a když už se náhodou něco rýmuje, tak je to ohraný

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru