Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebez názvu (na tři části)
Autor
Vrrtulniczech
Do síně plíží se
Večerní červánky
A na mě jdou u krbu
Ponuré myšlenky
Sleduji oheň
Jak dřevo pálí
A cosi uvnitř
Mě podivně bolí
Je to ta vzpomínka
Co ze snů mě budí
A srdce rychleji
Bije v mé hrudi
Vzpomínám na ten den
Kdy vzbudil jsem se sám
A vůbec nevěděl
Kde tebe jen mám
Na zemi lísteček
V němž bylo psáno
Odcházím od tebe!!!
To smutné ráno
Koukal jsem na svět
Zkřivený přes slzy
Vzpomínky na tebe
Všude mě provází
Na tomhle místě
Na louce v trávě
Jsem tehdy tě políbil
Dál to šlo hravě
Zde v lese po cestě
Spolu jsme běželi
A na důkaz věrnosti
Ruce si drželi
A v našem krbu
Když jiskry skákali
To ústa naše se
Vášnivě líbaly
Teď jsi však pryč
A ač mě to bolí
Tak musím zapomenout
Neb žal mě skolí
II
Já cítím tvou přítomnost
Chtěla bys zpátky
Však cestu už neznáš
Nepřijdeš vrátky
I stromy si šuškají
Jak hrozně lituje
Už pro muže jiného
Srdce jí nebije
Však nepřijde za mnou
Do domku za vodou
I tenkrát prvně
Našla ho náhodou
Marně má bývalá hledala
Hledala marně, kde tráva je zválená
Ač tenkrát bývala láska má
Dnes je mi na míle vzdálená
Marně má bývalá hledala
Hledala marně tu cestu blátěnou
Kde se mnou tenkrát běžela
Běžela se mnou – za ozvěnou
Marně má bývalá hledala
Hledala marně krb kde oheň plál
Když psaníčko krátké napsala
Ten žár v krbu sám ďábel vzal
Marně má bývalá hledá
Ten kraj kde měli jsme se rádi
Je tolik cest však žádná správná
V tom údolí žili hadi
III
I kdybys prošla
Celý svět tisíckrát
Nenajdeš ten domek
Kde měl jsem tě tolik rád
Ten křehký domek
Stavět jsme začali
Když poprvé jsme se
Náhodou viděli
Našlas mě po zápase
V němž já ten druhý byl
A na mě usmála se
Já jsem tě políbil
Náš vztah pak rostl
S každým dnem víc a víc
Jen tebe jsem v mysli měl
A jinak nic
Naše láska vzrostla
Jak domek z kamení
Já nedbal následků
A špatných znamení
Naše láska byla čirá
Jak nejširší pláň
V mohutnosti naplněná
Ač bolestnou splácím daň
Upřímnost naše jak cesta daleká
Po níž spolu jsme běželi
Člověk nových výzev se neleká
Tenkrát snad jsme si nelhali
Náš krb byl podstata
Vášeň a touha
Teď zbývá jen ta
Vzpomínka pouhá
Nemůžu dovolit
Aby ses vrátila
Když před tím jsi všechno
Důkladně zbořila
Na nových základech
musím stavět začít znovu
I kdybych sám měl být
nevím jakou dobu