Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStarý kopáč
07. 10. 2006
0
0
582
Autor
nivio
přemýšlím.. důchod, když už nemůžete... strašná věc, když nevíte jak dál, stár a sám...
bílá oblaka,
slunce jasně září,
vítr příjemně chladí,
tisíceré mračno ptáků jak podivně se tváří.
V mých rukou lopata, jenž mozoly mi snáší.
Nespočet let dřiny, dnes hodina mi schází.
Pak naposledy vzdychnu si, utřu pot a cizí pocit, neznámý a chladný, mne na kolena sráží.
Jak jen dál.
Já čas jsem vyčerpal.
Teď užívat si?
Nebo nechat zvítězit stáří?
Neé, přec nic mi nepřekáží!
Vstanout a jít dál!
Ahh nevím.
Ale ne, už to mám!
Smích, klid a radost.
Začít malovat, joó, to jsem si vždycky přál.