Hero 78

Hero 78

vlastní oči labyrintu klamů půda živná
rok další prošel vzpomínky kleply na dvéře
slavistik jásajíc minulost vlivná
zaniklo v tichu preludium pancéře

nepsal nikdy o něm homér
však i bez důkazu - on tam byl
vzpomínka dnes matný odour
jak jen achilles prý nepobil

proběhlo kol něj už desáté léto
a trója nedobyta stále
hradbám v objetí sovětů ghetto
spočinulo a koně v sále

kojí embryo dávného světovtipu
zneuctěním matky vlastní
pak milovat zemi na pažbě vrypu
v deliriu plod se šťastní

dětský sen se v trávě zaskvěl
bosá noha rosou prošla
chladivý dech skřivánčí zapěl
jitřní radost věkem pošla

vniveč života uteklo jaro
vousy začaly již plně růst
dítě rázem mužem se stalo
voják jediný držel tu půst

ten bijec plenám stěží odrost
když vydával se do boje
v očích se mu střela bodrost
jak mladým dílec odboje

svrběla achillova pata reka
do volnosti dvojí se zamiloval
životy kol románem řeka
v lásku její činů nelitoval

roztlačiv koně sv. václava
za brány města dostal se
nastala v ráz honosná oslava
kdyby tak v dřevu čichali povstalce

za životní úrovně zvýšením natality
nutno libertas umlčit potají v kapsu
milovat volnost a okusit totality
vede za ruku dítě ke kolapsu

kapky kamení po horizontále letí
zkrotiv oře stádo divů nezvládl
svoboda utekla skrýt se v smetí
hle pach soli v krku nasládl

dobýt její srdce láskou
nežli tróju zničit těžší
a agamemnón s bratra kráskou
syna počal to jej těší

neunesa soudruha zradu
smočil paris v rodu krvi
svéhojeho syna bradu
helénin život tímto zmrví

jazyk drsný každou slzu potlačí
pod tíhou kovu náměstí chřadne
trojské dřevo hned sirkou roztlačí
do země líbezné vojsko když vpadne

milující temná skvrna v historii národů
na pásech nezávislost nesoucí plejáda
v hlavě bublinky hnijící jahodu
ničila tvorbou ta sovětská najáda

slétly se sovy k mrtvému tělu
stahla se mračna a slunce v nich
pochovat světlo v hynoucím běhu
byl prvním jeden z posledních

ten bijec plenám odrost sotva
proběhlo kol mne zas desáté léto
do moře světa vhozen jak kotva
na Ithaku!