Skvělá píseň deště

krok za krokem prostě jen tak jdu

prší a kapky mi padaj do vlasů

mírnej vítr je posílá do stran

déšť svoji píseň teď zahraje sám

přesto jdu abych nemusel sedět

nevim proč nebo jen nechci vědět

kde se nohy zastaví to nechám na nich

do louží padaj kapky a hluk kolem utich

hlavou mi probíhá svět jak je zlej

vůbec ke mě nebyl ani trochu fér

kolem je tolik věcí který mi nedal

klidně si je ten lakomej neřád nechal

nejsem frajer a nemám práci co sem chtěl

jenom samou smůlu v životě sem měl

naštvu se na šutr co mi leží v cestě

naštvu se na píseň mokrýho deště

naštvu se na lampu co svítí abych viděl

sem naštvanej a nejradši bych křičel

déšť zesílil jako by myšlenky slyšel

proměnil se v bouřku abych dobře věděl

že všechno klidně může bejt ještě horší

víc vody z černýho mraku pouští

proč zrovna já bych měl depresi mít

mám přece vždycky nějaký místo kam jít

v břiše mi nekručí když to zrovna nechci

měl bych si stěžovat na podstatný věci

co by před sto lety dali za to co mám teď

na co bych si asi stěžoval za dalších sto let

lidi asi spokojený nebudou nikdy

takže radši svůj život do rukou chytni

může bejt lepší zase neřikám že ne

ale horší taky jo to taky de 

(refren nevokalni)

sloka 2:

to ale neznamená že bych se neměl snažit

svym postojem život nekompromisně spražit

všechny depky všechny prapodivný stavy

který nejsou z larvy ale z mojí hlavy

vim co mam a vim že můžu mít i víc

stačí si nenechat každou šanci vzít

na nějakou si počkat pak ji pevně chytit

držet zuby nechty a jen tak nepustit

určitě se zezačátku bude pořádně kroutit

a když se vyvlíkne tak se nemusíš rmoutit

osud zná tisíce a miliony cest

kterejma klidně můžeš svoje bytí vést

příště už budeš vědět co říct

příště už budeš umět daleko víc

chceš přece žít a ne si jen stěžovat

na týhle strategii bys moh prodělat

šel bych mračil se a pak otevřel oči

a strašně bych ses divil kdeže si to skončil

už by bylo pozdě na cestu zpět

pomalu by se ti zavíral svět

proto se depky co nejrychlejc zbavim

co se mnou v životě bude to zatim nevim

ale ať tak či tak vždy se tomu postavim

depresi rychle v zárodku zastavim

nenechám ji vyrůst do obřích rozměrů

roztrhám ji na kusy a pak ji sežeru

co se mi to zdá asi přestává pršet

sem tam je dokonce i slunce vidět

bouře utichla na tvář skočil úsměv

déšť umí šeptat nádhernej příběh

a pro ty který se nepoučili ještě

poslechněte si tu skvělou píseň deště