Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJessica(a pastelky)
31. 10. 2006
4
0
1516
Autor
Kaczenka
Omlouvam se za v teto dobe neoriginalni tema a... pro ty "zasvecenejsi" nechtelo se mi menit jmeno..stejne by to nemelo smysl...
(Kapitola pátá?)
JESSICA….
(ještě stále, nebo už někdo jiný?)
Vyndat klíče z kapsy. Strčit je do zámku. Třikrát otočit. Vzít za kliku. Otevřít dveře. Zout si boty. Projít předsíní. Sundat si sako. Zahodit tašku. Svalit se na gauč.
A pak už jen seděla, bezmocně pozorovala slzy, které jí omývaly dlaně jako malý příboj a vytvářely v nich nová nepojmenovaná vodní uskupení…naslouchala tichu ve své hlavě. Když už myslela, že to nevydrží, přišly.
Opět tu byly všechny ty Otázky. Otázky, které jí nechtěly za žádnou cenu opustit. Donekonečna jí vířily v hlavě jak sněhové vločky ve vánici, nebo jako peří, když se roztrhne polštář.Trpěla to, protože na ně stejně neznala odpověď.
„Panebože“ blesklo jí hlavou, „takhle to přeci nesmí skončit!“ Ale už nesnesla další várku otázek bez odpovědí a (možná) neoprávněných pochybností. Zvedla se, došla ke stolu a rozhodla se odreagovat tím, že si ořeže pastelky do školy… Ze šuplíku vyndala nůž, kterým běžně pastelky ořezávala, z penálu vyndala pastelky a začla s prací. „Doprdele!“ ujelo jí. Nůž byl tupý.
Dojít do kuchyně. Otevřít skříňku. Vyndat brousek. Nabrousit nůž. Nevšímat si lednice. Vrátit se do pokoje.
Opět začala s ořezáváním. Právě pracovala na vínové pastelce, když se jí nůž jakoby náhodou svezl po zápěstí. Pastelka upadla na zem. Pomalu zvedla oči a se zájmem pozorovala malé kapičky rudé krve, které se začaly vynořovat jakoby odnikud a pak pomalu stékat po ruce. Zhluboka se nadechla a na tváři se jí rozlil nepatrný úsměv. Úsměv plný zadostiučiněný. Úsměv člověka, který právě procitl a v hlavě se mu zrodil skvělý nápad.
Ještě jednou se zhluboka nadechla, pevněji sevřela nůž a když už se ostří přibližovalo k levému zápěstí…zaslechla klíče v zámku. To se asi sestra vracela ze školy. „Dobře, tak ne. JEŠTĚ ne...“ zašeptala a opět začala s ořezáváním pastelek.
jejeee anetky ja vam objema(;)) moc dekuju, jako potesily ste me obe:) jak jedna anetka "realistickym pristupem k veci;)", tak druha chvalou literarniho zpracovani..vazne moc dekuju
Napadlo me pred poslednim odstavcem :Kurva, to je dobry!!! Ale pak sem si rekla ze to sem prece nemuzu napsat, ze to vubec neni pismacky a uz vubec ne slusny. Ale ostatne je to muj prvni dojem, delej jako kdybych to sem nenapsala :)...Je to fakt...ja nevim...je to paradni...Po slovu DOPRDELE! v Tvy povidce sem si myslela ze se Jessica porezala a ono kulovy, to s tim tupym, nozem se mi opravdu moc libilo. A pak jen ty jednoduchy vety mezi jako : Dojít do kuchyně. Otevřít skříňku...etc. to se mi taky moc libilo...*
chm kaci :( sice nejsem nejak extra zasvecena teda vubec vlastne ale holka holka co to provadis pastelky takovy hezky barevny veci chm mozn ajen potrebujes orezat jako ony par problemu aby zase vynikly vsechny barvy jasne a tobe se vytvoril na tvari usmev ale tohle by bylo prilis smutny