Vyděděnec

Vyděděnec

ve vyhnanství ubožák kráče
luhem spontánních chaluh
údolím věčného spáče

vykračuje si bez nohou
pod noční oblohou
zpívaje si
píseň nebohou

vším čím dříve pohrdal
tím vším stébla trávy zhyzdí
jen jednou ranou
do tvých hýždí

nežeň se tuláku nespěchej
kde oheň tvář ti vykreslí
kde mihotavá orchidej
kde umrlci si posteskli
kde sluneční žal těžká výheň
kde v sličnost mění se bytost
kde minulost jest dnešků líheň
kde ctižádosti žádá touha
kde v travinách bezesná oliheň
kde pod křídly smíchu se rouhá
kde tulák stojí bez nohou
kde jsi tam se nežeň

tuláku s hvězdami
pod denní oblohou