Konec světa

D = Den N = Noc

 D: Ahoj, už jsi doma?

N: Neměla bych?

D: Ale ano, jen že jsem tě dnes tak brzy nečekal.

N: Je něco, co bych měla vědět?

D: Co?

N: Cokoliv.

D: Víš všechno.

N: Opravdu?

D: Jo.

N: Nejsi rád, že jsem přišla dřív?

D: Jsem, neměl bych?

N: Měl. Jen se ptám. Jsou děti doma?

D: Soumrak na tebe čeká v kuchyni.

N: A Svítání?

D: Venku přece.

N: No jo. Zapomněla jsem.

D: Mělas těžký den?

N: Den?

D: Víš, jak to myslím.

N: Ne.

D: Nevíš?

N: Neměla jsem těžký den.

D: Aha.

N: Měl bys jít, Svítání na tebe čeká.

D: Na tebe Soumrak.

N: Mám to blíž.

D: Máš.

N: Tak jdi.

D: Jo, jdu.

N: Měj se.

D: Taky se měj.

N: Počkej.

D: Co?

N: Počkej, říkala jsem.

D: Na co?

N: Jen tak, chci si tě zapamatovat.

D: Co?

N: Nic. Už jdi.

D: Je ti dobře?

N: Ale jo, běž. A pošli Svítání domů co nejdřív.

D: Jako vždycky.

N: Dřív.

D: Proč?

N: Musím jí vidět.

D: Dřív než co?

N: Jen ji chci vidět.

D: Uvidíš ji. Vrátí se jako vždycky.

N: Pošli ji domů dřív.

D: Dobře, pošlu. Opravdu jsi v pořádku?

N: Ano. Běž už.

D: Můžu tu zůstat, jestli ti není dobře. Pošlu ven Soumrak, ať se Svítání povolají Bouřku.

N: Ne, běž. Nechci, abys tu byl.

D: Proč?

N: Nechci, abys mě teď viděl. Bolelo by to.

D: Co?

N: Bolelo by to.

D: Koho?

N: Tebe.

D: Proč?

N: Prostě už jdi. Přiveď Svítání.

D: Dobře. Přivedu ji.

N: Rychle.

D: Dobře.

N: Nekoukej se na mě tak a běž.

D: Ty mě chceš opustit.

N: Nejdu nikam.

D: Nemyslím to tak, jak ty myslíš, že to myslím. Myslím, že víš, že to tak nemyslím.

N: Povídáš nesmysly.

D: Odcházíš.

N: Možná.

D: Vím, že odcházíš. Proč?

N: Nevím.

D: Co?

N: Musím. Jsem tu dlouho.

D: Víš, co to znamená?

N: Konec.

D: Jo, konec.

N: Já vím.

D: Přesto to uděláš?

N: Nemůžu jinak.

D: Můžeš, ale nechceš.

N: Musím.

D: Přece se nebudeme hádat. Prostě přiznej, že mám pravdu.

N: Máš pravdu.

D: Proč to říkáš, když si to nemyslíš?

N: Chtěl jsi to.

D: Prosím tě!

N: Co?

D: Nic.

N: Tak neříkej co.

D: Tak já tu zůstanu taky.

N: Ne.

D: Jo. Když konec tak konec.

N: Vždycky spolu.

D: Jo, přesně tak.

N: Tos mi slíbil.

D: To jsem ti slíbil.

N: Nechci, abys to dodržel.

D: Já jsem to slíbil a já řeknu, jesltli to dodržím nebo ne.

N: Jsi pořád stejný, víš to?

D: Jo. A jsem na to hrdý!

N: Měl bys. To se mi na tobě líbí.

D: Jo?

N: Jo.

D: Tak já zavolám Svítání domů.

N: A já řeknu Soumraku.

D: Fajn.

N: Mám tě ráda.

D: Já taky.

N: Taky se máš rád?

D: Taky tě mám rád.

N: Fajn.

D: Fajn.

N: Tak se měj.

D: Jo, měj se.

N: Zase někdy.

D: Těším se...

---