Černá labuť

Já hold ti vzdávám

Víc nemůžeš chtít

uvnitř jsem stále stejná

a musím být.

Na krátko v záři slunce

Chci zas dlaně si hřát

lunu ti dávám zpátky

Jde z ní chlad.

R:      Sobě vzdálená

         Pokaždé u jiných dveří, sobě vzdálená.

         Stokrát spálená, tvá labuť s černým peřím.

         Sobě vzdálená.

Pomalu dýchej

Pak budeš líp spát

Venku je krásná půlnoc

Já musím vstát

Na mou tvář nevzpomínej

Já jich mám mnohem víc

Stačí když někdy vzhlédneš

Vzhůru na měsíc

R :     Sobě vzdálená,

         Stokrát spálená,

         Neuhnízděná, jsem tvá labuť s černým peřím

         Sobě vzdálená.

A možná zítra,

ani to nemusíš chtít

už možná zítra

budeš pro jinou žít

a dýchat

Věř mi prosím, naposled,

navzdory všem mým chybám.

I dívka čistá jako květ

Svá černá křídla mívá.

Jako já bývá:

R :    Sobě vzdálená

         Pokaždé u jiných dveří, sobě vzdálená.

         Stokrát spálená, tvá labuť s černým peřím

         Sobě vzdálená, Stokrát spálená,

          Neuhnízděná, tvé klidné vody zčeří

         Sobě vzdálená.

.