sněženka

r o v n o u š u s e m po škole...

zůstala sama v kapradí kolem stromy vysoké den se střídá s nocí sní otom co se jí tenkrát zdálo ...pamatuješ si sluníčko na to zatmění říkalo jsi,škoda že to tak špatně dopadlo cožpak se dá zakládat štěstí na cizím hoři v ztroskotané lodi? Tolik jsem si teď užila klidu po nich se nešlape sněženkám se neubližuje škoda,že musím uvadnout jsem ráda, nejsem zapomenuta ten list kapradiny co mi do poslední chvíle dával vláhu se nakazil nemyslím, že ten druhý teho využil Je zlomený, chce se narovnat copak rostlina není člověk-je víc- je míň- má malou spotřebu- Koukněte lidi, někdo tu ztratil zapalovač někdo kousek popsaného paoíru támhle je vypálená dírka, taková malinká Zapalovač vybouchl, rána jako z pistole papírek na dně koše, Veronika eros ktomu Italské obrázky,ten vlkodav s krásnou kámoškou copak je tohle rozkládací zapoměli to tady, fešák a má se, Ten živý co tu prošel ten měl tolik citu šel mechem kolem, stejně Nás to napadlo stejně zabolelo tolik nám to vadilo- myšlenky zůstaly spojeny, cítím to nechci být neslyšící postavit se bez vnitřního klidu má se to, zázračná moci Pokladnice vzpomínek , Pokladnice smutku překonáš prostor a čas umíme se ovládat, řídit fantasii myšlenko bez obav a strachu vnitřní sílo a moudrost- nedopusť se omylu Král lesa má plno květin kašle na starou sněženku je pozdě, kouká do ohně svíčky hledá tam, ne ON všechno ví je to jen pitomá sněženka, co se nemá kam vrátit ale stejně oni zavadil, tolik něžně je to vůbec všechno možné jak můžou být tak vnitřně spojeni chytrý, moudrý a ona na opak příroda a KRÁL, kapka v seně co myslí pořád dětsky stejně nezestárne Bude pořád mladá na jaře vždycky bílá, černě zrosená... bosa ve střepech - nesmrtelná -

---