Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMůro...?
22. 11. 2006
8
14
2340
Autor
Rían
dílko psané říjnovou melancholií...
Sedím ve ztemělém pokoji a zároveň se soumrakem se na mě jak podzimní listí snáší osamění. Jediné světlo v pokoji vydává starožitná lampa s látkovým stínítkem. Oranžovým světlem ozařuje konečky mých prstů a vytváří podivné stíny na stěnách. Sedím, ani nedutám, už snad celou věčnost. Ovocný čaj v květovaném hrníčku po babičce dávno vystydnul a fotografie na stěnách zahalil prach. Společnost mi dělá jen můra neúnavně poletující po pokoji. Pilně třepetá sametovými křídly, letí za štěstím, za svým světlem. Víří prach, který zase pomalu dopadá na má ramena. Hlavou mi prochází nekončící proud myšlenek...zastavil se čas?...jen já a malá můra...
...Můro...?
...prsk, prsssk...
Ticho narušilo jen jemné zapraskání. To starožitná lampa setřela pel z křídel jedné můře a prohloubila tím mou samotu...
...Můro...?
...prsk, prsssk...
Ticho narušilo jen jemné zapraskání. To starožitná lampa setřela pel z křídel jedné můře a prohloubila tím mou samotu...
14 názorů
Hejbátkové_Tentononc
26. 11. 2006
pani, vy mi z hlavy čtete motivy a nálady:D ... ale ten závěr je fakt pěknej... originální:o) *
no prave proto je ta veticka v prologu...
a takovy chvaly si snad ani nezaslouzim:))
presto dekujuuuu
ajaj :o( no to uz snad ted neni pravda :o)(ze?)ale je to moc hezky teda smutny smutny a dost realny byva to tak, uplne presne vidim to svetlo stiny a citim ten caj a mozna mam v hlave dost podobne myslenky*mam naladu to tu otipovat