Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠrámy
Autor
Jixipen
Tato báseň měla být původně mnohem delší s mnoha dalšími zvraty - ale třeba někdy příště, v budoucnu... kdo ví.
Člověk přijde do světa,
(dítě z plenek vyrůstá,)
je to malý popleta,
(světem se sám prorůstá.)
Tohle nesmíš, tamto smíš,
(mami, proč, pročpak táto?)
o čem že to zase sníš?
(proč jen po dešti je bláto?)
A na duši první šrám - matkou, otcem odbýván.
"Ach, mami, já mám krásný sen,
(ty mě jistě pochopíš,)
chci žít pro srdce princezen,"
(věřím, že mi rozumíš.)
"Ale, synu, vždyť ty sám,
(mámo, ty to nechápeš?!)
jsi jak vandrák otrhán."
(stavěli jsme naši věž.)
A na duši druhý šrám - matkou, otcem nechápán.
"Učiteli, já to vím,
(vždyť jsem se to včera učil)
chcete, já to dopovím,"
(vy jste se teď na mě mračil?)
"Ach ty díťe bez vychování,
(teď já se vás tedy lek,)
mluvit smíš jen po vyvolání!"
(copak jsem já tolik řek?)
A na duši třetí šrám - učitelem potírán.