Loudavé čekání

odvazuju si šálu z krku už je totiž tepleji... tohle mi tam nějak zavazí... jinak se mi to líbí - ať už ty lustry maj něco společnýho s ohněm nebo ne... někdy mi stačí zvuk a pocit *

Mně se na tom vlastně taky něco nezdá, ale nevím co, možná dám někdy moc na první vlnu nějakýho pocitu a pak se jím už víc nezabývám.. A děkuji moc za kritiky!

A já Tě znám? To je hloupá otázka, že...? No, promiň, vrtáš mi hlavou :)Moc děkuju za kritiku! Mě to hrozně překvapilo - ten zájem! Já vím, že sklouzávám k sentimentu a prvoplánovým konstrukcím trochu.. Já si i občas přiznám, že jsem kýčař :) To není vtip! A většinou píšu tak, že ze mě prostě něco vypadne, já v tom významy občas mám a někdy zas ne, ale většinou se ta slova sama o sobě moc rozkličovat nedají.. A doufám, že ty významy jsou moje i Tvoje, aspoň trochu :) Každopádně opravdu díky!

Píšeš zvláštně. Mně se to líbí i nelíbí. Míchají se v těch věcech takové dva protipóly. Na jednu stranu si hrozně vnímavá, píšeš v některých chvílích opravdu přesně to, co cítíš, dokážu si představit ty pocity a situace, máš výborné postřehy. (pokud jsem si je tam teda sám nevymyslel...) Třeba: všechno je jasné, jak jen dovolíme a my dovolíme málo líbáš se s jinou a prý to nejsou polibky nejsme spolu a prý je to láska, to je výborné. Člověk se bojí reality, nechce si ji připouštět takovou, jaká je, i jinak zcela jasné významy se snaží vykládat si mnohdy úplně opačně, jen aby to tak nebolelo, že jo...:) To sou hezké pravdivé věci, které nutí přemýšlet. No ale pak je ta druhá stránka tvojich básniček, kdy sklouzneš k takové nějaké pro mě samoúčelné poetice, ke hře slov, k takovým nějakým básnickým klišé, jakože tam musí být nějaké protiklady, aby to vypadalo cool, ke zbytečným obrazům ("rozlévám víno po stole" tady v té poslední třeba, někdy ten obraz přilepíš k významu, jako tady ten úplně poslední verš "zbytek si schovám do lustrů". Jednak nevim zbytek čeho, ale soudě podle toho, že to jsou lustry, tak to možná bude ten oheň, který tě pálí, ale co je to potom ten lustr, co to má zastupovat, nevim... prostě je to jenom nejasné, pro někoho, kdo se kochá slovy možná hezké, ale taky bezobsažné. Na venek.) a já se bojím klíčků klíčících bez klíče, to je taky jenom hra se slovy, jejichž význam by se v kontextu té básničky nějak vyložit pochopitelně dal, ale já tě trošku podezírám, že si to tam stejně dala ze svého pocitu jenom na půl, že sis řekla jo, něco tam je, je to dobrý, ať si s tím lámou hlavu...:) A kdo se skrývá pod přezdívkou... ted sem ji sám zapomnel... Drozd? Kdo jiný, než Koňár!!!:) Zdar!