Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ostrov

09. 12. 2006

570

Autor

Axis

Jak se to jen stalo?

Mé srdce se neustále ptalo.

Kde zakotvila má duše?

Amor ji postřelil ze své kuše.

Po ruce si mě hladila.

Přivoněl jsem ti k vlasům.

Láska srdcem proudila.

Naslouchalas jejím hlasům.

Tři dny.

Dvě dlouhé noci.

Dva sny.

Tři polibky vroucí.

Odvezu si tě na ostrov snů.

Budeme tam jen ty a já.

Už teď plachty na lodi pnu.

Poprosíme vítr ať nám pomáhá.

Při západu slunce.

Položím tě na pláži s vášní.

Za svitu hvězdy teňoulince.

Pohladím tě na duši básní.

Podej mi ruku, odplujeme spolu.

Prosím věř mi, mé srdce je tvé.

Zbavme se minulosti, zamávejme molu.

Neboj se a otevř mi i to své.

2 názory

Myšlenka je dobrá, ale forma trochu pokulhává. Kdysi jsem řekl, že básník si může dovolit prvoplánovitost a trvám na tom. Nic se však nemá přehánět. Ach ty rýmy! Duše - kuše (hyperprvoplánovitost)- pardon za to ohavné slovo teňoulince (dosti podivný neologismus) Básněmi hlaď nás, autore. Lačně naslouchající, lačně čtoucí zvědavce. Na pláží (leží-li již tvůj objekt lásky na lopatkách v písku) hlaď rukama - je to zábavnější. Tvé - své (viz. výše to ošklivé slovo). Nechci tě nutit, ale zkus ji přepsat. Snad by z toho něco mohlo být.

JimBones

09. 12. 2006

Dát tip

Podle mě je to příliš sladké a chybí tomu jisté kouzlo,které by mě zaujalo. Ale zase někdo si to rád přečte. Nejdůležitější je,že se ti to líbí.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.