Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zrada 3

11. 12. 2006
0
0
1627

Závěr

Jan zůstal celou noc u Miriam, nebylo to poprvé, Petr totiž obvykle spal u sebe v bytě. Když tam přijeli, Miriam s Janem seděli na terase a malou Alex hlídala chůva, Janova hospodyně.

Nak poprosila Petra, aby zůstal venku, chtěla s nimi mluvit o samotě. “Ahoj, tati, Miriam,” pozdravila je. Miriam řekla, že bude lepší, když půjdou dovnitř.

“Řekl ti Petr, co se tu stalo? K čemu jsme došli?” zeptal se Jan. “Budete se brát,” Nak to nepoložila jako otázku, ale jako fakt. Miriam však přikývla a zeptala se: “Chápeš?” “Ale ano, budeš má macecha. Má nejlepší kamarádka bude má macecha,” pokračovala Nak.

“Tvá bývalá nejlepší kamarádka,” poznamenala smutně Miriam. “Ne, ty jí jsi pořád. Mohla bych vidět sestru?” zeptala. “Právě sice spí, ale jak ji znám za chvíli se probudí,” řekla radostně Miriam.

“Naklodie, Nak, odpustíš mi někdy?” zeptal se jí otec. “Budu se snažit, ale jak si to mohl udělat,” řekla. Miriam jí to chtěla vysvětlit, Nak měla právo vědět pravdu. A navíc Miriam mučilo, že jí musela lhát.

“Nak, asi by jsi měla vědět, jak to začalo. Nemysli si, že by mě tvůj otec svedl. Bylo spíše tak, že já svedla jeho. Ale ne ze zlého úmyslu.” “Nevím, co by jsi mi mohla říci. Ale nechci to vědět. Je to jen vaše věc,” řekla Naklodie.

V tu chvíli Jan odešel, aby si mohli promluvit. Věděl, že bude lepší je nechat samotné. Tak odešel a Nak s Miriam osaměly.

“Nak, jednou večer jsem šla za tebou domů. Potřebovala jsem si promluvit. Otec měl zase kázání, že bych se měla vdát. Otevřel mi tvůj otec a řekl, že jsi ještě v práci… Myslím, ale že jsi byla s Petrem v divadle… Mě se ale nechtělo domů, a tak jsem ho poprosila, zda bych mohla jít dál.

Povídali jsme si a přitom pili, něco velmi alkoholického, protože jsem se už po druhé skleničce přestala ovládat a políbila jsem ho. Něco mi říkalo, že tohle nesmím, ale udělala jsem to. Nechtěla jsem ti nic říkat, ale už mě dlouho přitahoval, až moc,” Nak ji přerušila: “Tak proč si tam chodila, když jsem nebyla doma. Měla si odejít.”

“Já vím, ale už se stalo.” “Máš pravdu už se stalo, tak proč mi to říkáš. Máš s ním poměr, budete se brát. A navíc jsi málem úplně zničila život třem lidem. Mě, Petrovi a tobě!” poznamenala Nak. “A Janovi, tvému otci,” dodala Miriam. “Ano, máš pravdu i otci,” přiznala Nak.

“Já si u těch dveří uvědomila, že ho miluji. Když jsem ho políbila, už jsem ho moc vydráždila. Věděl, že chci to co on, chtěla jsem ho. Věř, že mi potom bylo strašně, asi jako tobě, když si spala poprvé s Petrem. Když jsem odjížděla, viděla jsem tě se vracet. Přísahala jsem si, že se to už nestane, ale stalo.

Druhý den za mnou přišel abychom si promluvili. Potom jsme se scházeli u něho v bytě. A tu svatební noc jsem tam byla také. Byla jsem s tvým otcem,” pokračovala ve svém zpovídání Miriam.

“Mě to nezajímá. Navíc nevím co má za význam, že mi to říkáš,” řekla Nak. “Pro tebe ne, ale pro mne ano. Potřebuji ulevit svému svědomí,” odpověděla Miriam. “Tak pokračuj,” vzdala to Nak.

“Alex nemůže být Petrova dcera, protože jsem s ním nespala celou tu dobu. Nak, já vím, že to u mě bude znít divně, ale já byla věrná víc než rok tvému otci, opravdu věrná.” “To by stačilo, už si ulevila svému svědomí a mě nezajímají intimnosti vašeho vztahu. Zapomeneme na to. Jsi má kamarádka a kamarádky si odpouštějí,” odpověděla Nak.

“My jsme ještě kamarádky?” zeptala se. “Ano. Přece naše kamarádství nezničí dva muži,” zavtipkovala Nak. Chvíli bylo ticho. Oběma se tak trochu ulevilo. Ticho prolomila až Miriam: “Stěhuji se k tvému otci i s malou. Tento dům je Petra a myslím, že bude rád. Kde vlastně je?” “Na terase s otcem,” řekla Nak.

Obě šli na terasu a sedli si. Seděli tam, ani jeden nevěděl zda má začít mluvit a o čem. Až se nakonec Nak zvedla a zeptala se zda by neměli chuť na oběd. Tak šli všichni do restaurace.

Miriam s Janem se brzy vzali, spoustě lidem tím vyrazili dech. Vždyť mezi nimi byl rozdíl skoro pětadvacet let. Nak se nastěhovala k Petrovi, protože nechtěla překážet otci a Miriam.

Ačkoli Petr říkal, že mu nelíbilo být ženatý, stejně požádal Nak o ruku již po několika týdnech. A po roce už byla z Alex teta.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru