Sny - Co zmůže láska (kapitola 00 - prolog)

Náš příběh začal před lety. Společně s válkou mezi zemí Laguera a Depait. Vládci těchto dvou království si mysleli, že právě oni jsou ti nejsilnější a nejlepší. Dokazovali si to napadáním sousedních zemí, přičemž si navzájem nepřekáželi, ale jakmile už neměli nikoho, kdo by se jim odvážil postavit, pozdvihli meče proti sobě. Jen jeden z nich mohl být opravdu ten nej.

Tak začali válčit spolu. Přestali si všímat podmaněných zemí, které se vzpamatovávaly z útoků, a zajímal je jen boj mezi sebou. Nic se nezměnilo ani, když se v dobitých zemích opět ujali vlády bývalí králové. Vše jim bylo jedno, nejdůležitější bylo porazit silného souseda. Všem ostatním to vyhovovalo, a tak se do bojů nepletli.

Čas pomalu ubíhal… Králové zestárli, ale od své posedlosti ustoupit nedokázali. Útočili na sebe pořád a pořád. A když zrovna nebyli na válečných polích, vštěpovali svým synům, že válka neskončí, dokud jeden neprohraje. I na smrtelných postelích se nedokázali toho vzdát, vyžádali si sliby svých synů, že válčení neustane, dokud nevyhraje ten nejlepší… Zajímavé bylo, že zemřeli ve stejný den.

Synové slib dodrželi. Ujali se strádající země a vyzbrojili další muže, aby boj mohl pokračovat… Ale přece jen… jsou opravdu stejní jako jejich otcové?

Uběhl téměř rok od smrti jejich otců a ještě se ani jednou nepotkali na bitevním poli. Vlastně se nepotkali ještě vůbec nikde. Snažili se postavit své země trochu na nohy. Byly tak zubožené.