Písečné setkání

Písečné setkání

Já hledala Tě v zákoutích,

Měla Tě v hlavě bez poznání.

Jen tak se proklínala v temnotách,

Než spatřila Tebe, byla jsem zamknutá.

Já marně šramotila po lesích,

Byla jsem jeskyňka zakletá v černých nebesích.

A v minutě záblesků nečekaných hledání,

Já uviděla Tebe, jak něco uhání …

Teď utíkáme do krajiny bázlivých poznání,

Já poznala Tě náhodně při svítání …

Na tomhle ostrůvku písečných malování,

Pokveteme spolu bez varování do nebes a nebo dolů ???

Kdo ví, tohle nám asi nikdo nepoví …

                                                                     Ufounek