Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBůh sedí na lavičce
06. 01. 2007
1
12
937
Autor
engine
Tom se vrací domů posledním metrem. Kouká na punkerku před sebou a představuje si, jak ho kouří. Pak usne.
Probudí se až na konečné, když mu punkerka šahá do kapsy. „Miluju tě,“ řekne Tom a punkerka se zatváří znechuceně. „Nechceš si zašukat?“ Na to se zatváří, jako když konečně slyší známou větu a odejde s Tomovou peněženkou.
Tom se dovrávorá až k autobusové zastávce a sedne si vedle váguse. Vágus si lokne Božkova a podívá se na Toma. „Nazdar, já jsem Bůh.“
„Di do prdele, nemám prachy.“
„Debile, já jsem Bůh, prachy nepotřebuju. Chceš napít?“
„Vyser si,“ a napije se.
„Už asi žádnej autobus nepřijede, co?“
„Ty vole, Bůh a nezná jízdní řád?“
„V tom aby se prase vyznalo.“
„V tom aby se prase vyznalo.“
„Pojede noční bus.“
„A kam?“ zeptá se Bůh.
„Ty hele neser!“
A oba chvíli mlčí, než Bůh řekne: „Líbíš se mi, chlapče.“
„Na to ani nemysli, vole. Nenechám se vomrdat nějakym Bohem.“
„A chceš splnit přání?“
„Myslel jsem, že seš Bůh a ne zlatá rybka...“
„Myslel jsem, že seš Bůh a ne zlatá rybka...“
„Drž hubu a něco si přej.“
„Bože, ty seš ale týpek!“
„Jsem tvůj obraz, tak neser.“
„Jo, jsem dost pod vobraz.“
„Stejně vim, co by sis přál. Šukat!“
Tom se na chvíli zarazí. „Jak to víš?“
„Každej, kdo tady čeká na noční autobus, kterej nepřijede, chce šukat.“
Na to Tom nic neřekne a Bohovi vypije Božkov. Čeká půl hodiny a pak se vydá domů pěšky. Bůh spadne z lavičky a chrápe.
Tom cestou přemýšlí střídavě na Boha a na punkerku při felaci. Dojde na další zastávku a sedne si vedle holky ve večerní róbě. Chce jí říct nějakou lichotku či jinou lež, ale vzpomene si na Boha a zeptá se: „Nechceš si zašukat?“
„Tak jo,“ a políbí ho.
Zrovna přijede autobus, když Tom přijde o panictví. Rychle si oblékne kalhoty a nastoupí do autobusu. Dívka bez róby leží na zemi a hledá kalhotky.
Tom usedne a podívá se na spolucestující. Nechá poklopec otevřený a usměje se...
12 názorů
Tak povídka.
No, někteří lidé si myslí, že když budou něco hodně často opakovat, že se to stane skutečností.
i redaktor je jen čtenář...jediná výsada je, že může dát výběr, nic víc v tom nevidím
právě, že četla...nechci se o tom dohadovat...napsala jsem jen názor, neber to jako kritiku, ber to jen jako názor čtenáře:-)
simtě, návod pro herce je prokreslení obrazu, případně pocitů postav
věř mi, tohle je povídka. Četlas někdy scénář?
simtě, návod pro herce je prokreslení obrazu, případně pocitů postav
věř mi, tohle je povídka. Četlas někdy scénář?
já se přiznám, že povídky tu moc nečtu...ne, že by mě nezajímaly, ale času opravdu moc nemám, tak se nezlob
k tomu scénáři...tak příklad: Zrovna přijede autobus, když Tom přijde o panictví. Rychle si oblékne kalhoty a nastoupí do autobusu. Dívka bez róby leží na zemi a hledá kalhotky.
to je přímo ukázkovej kousek....je to jako návod pro herce...proto jsem to napsala:-)
vadí ti slovo "přemýšlí"? to bych spíš nahradil "na" za "o", ale jsem nějak zmožen
mám to napsaný jako povídku, znáš povídky? a víš, jak vypadá scénář? asi tě zmátlo tolik přímých řečí...
Tom cestou přemýšlí střídavě na Boha a na punkerku při felaci...nahradila bych tady slovo přemýšlí jiným slovem
máš to napsáno jako scénář, což je pro mě hrozně těžké hodnotit
ten konec...pokopec oteřený...jen to oprav na otevřený...no a k tomu konci..mě rozhodně pobavil..představila jsem si unaveného "boha" v otevřeném poklopci:-)))