Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Můj čas se neztrácí

12. 01. 2007
3
3
428
Autor
Dubák

Přání, iluze a touha se vodívají za ruce

Na víčka klížící se k spánku, když zpomaluje se Tvůj dech, jemně jak rozvlnění vánku, pokládám dlouhý polibek. Aby Ti přines klid a něhu a posiloval celou noc. A doplul s Tebou k lásky břehu, kde strasti ztrácí svoji moc. Já vím, že jsou to jenom přání. Bez nich však, ale těžko žít. Jsou vedle slz a pousmání, jak modré chrpy v lánech žit. Nechť moje touhy křídla mají s radary jako čmeláci, ať přesně kam chci usedají, tam, kde se můj čas neztrácí.

3 názory

schizotik
08. 02. 2007
Dát tip
Nádhera, snad se touhy naplní...

jak modré chrpy v lánech žit... krásné*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru