Příběh jedné lásky

Příběh jedné lásky

Procházím se samoty tmou a hledám světlo, které rozsvítí můj život.

Nenacházím, čekám,ale stále nic.

Ta černočerná temnota mě ničí, ubíjí, už nemohu dál.

Chybí mi kus srdíčka, které nemohu nalézt.

Náhle se někdo objevuje. Zpočátku nechápu kdo to je a co mi chce, ale později pochopím, že je to přítel, který mě přišel zachránit.

Nejde rovnou ke mně, snad se bojí?

Možná ano.

Nejprve vyslechne můj příběh a snad mi začíná důvěřovat.

Postupně mi svěří ten svůj a já nevím co říct.

Náhle nevím co mu povídat, protože i když mi svůj příběh svěřil, tak ho vůbec neznám.

Nedokážu si představit jak s tím vším co ho potkalo může žít, ale už vím proč stojí tady – na pokraji té černočerné tmy, která je mi tak blízká.

Bojuje ze všech sil, nechce k sobě pustit to, co ví, že by ho poslalo do hluboké tmy.

Je tak silný, má v sobě ohromnou moc, kterou mě začíná pomalu očarovávat.

Nebojím se poddat té síle, ale bojím se co bude dál.

Navenek je silný, ale co uvnitř?

Má dobré srdíčko, to vím.

Je se mnou stále častěji a já cítím, že se ho bojím.

Ne, nebojím se jeho ale sebe. Bojím se, že si na mě zvykne, že se mu se mnou zalíbí, že mu ublížím…

To nemohu. Přála bych si aby odešel a nechal mě v té prázdnotě a tmě. Je pozdě.

Už nemohu zpět, nepochopil by mě a já…začínám k němu chovat větší city než je přátelství.

A on? Nevím, nedokážu to odhadnou. Nebo se snad bojím hádat?

Začínám vidět světlo. Je slabounké, ale i tak mě píchá do očí. Nejsem na něj zvyklá. Zdá se mi příliš silné. Otáčím se zpět, ale on mě nenechá odejít. Je stále se mnou jako můj strážný anděl. Proč se o mě tolik stará? Proč mě tu nenechá? Snad také hledá kus srdíčka, který mu chybí? Vypadá spokojeně, ale není. Hledá lásku, která mu snad pomůže.

Nevím kde bere tu ohromnou energii, ale ukazuje mi, že život umí být i krásný a plný něčeho nepopsatelného. On je můj spasitel, uzdravuje mou duši…

A jak to vše dopadlo?

Už nejsme jen přátelé – za burácení hromů se stal mým partnerem.