Horečka

Mám horkost!

Hořím jako Johanka

mé čelo oplakané potem a posedlé vizí,

vidím loď na kalné hlubině

a cítím chladný vzduch,

z rozhoupané paluby,

namoklé dřevo a zažraná sůl,

na tom všem pasažéři,

černé opičky s rudýma očkama,

září jim do noci,

jak nápis INTIM CLUB

na Náměstí republiky..

Vidím ta krvavá světýlka,

tepou tmou a jsou mi blíž a blíž..

Na krku sedí mi COSI,

pekelně těžké,

že až i dech je na obtíž..

Smrdí ztuchlinou a zkaženým medem,

tak ať zaberou mi léky..

Šílenství mi ťuká na dvířka..

Smolíčku pacholíčku,

otevři svou světničku..

ALE JÁ NEMÁM SVÉHO JELENA!!!!

..a pak najednou se udělalo ticho..

..ráno otevřelo oči a našlo mě..

..prstíky pošimralo na uchu a pak:

                                                                 Vstávej a běž se převlíct,máš zpocený pyžamo..