konec smutku

Tak a konec smutku,

řekla sem si

a mínila to vážně,

vskutku.

Jenže jde to v téhle situaci,

která zlíbaným je pro legraci?

Těžko říct,

jediné co věděla sem

a vím, je

že sama sem a sama budu,

než nabila bych svou „krásnou“ hubu.

Radši.

A tak budu navždy černá,

asi nejsem schopna býti věrná,

jedinému muži.

K čemu taky?

jenom ženská srdce mučí.

Co jim je a co maj s duší?

Bez citu a beze studu

prezentují konce údů.

Kde je úcta, galantnost,

kde je ryzí mužská ctnost? 

100% nejsou všichni

mnoho z nich se čtyřmi pyšní.

Kde je mužská náruč smělá,

která by nás přivít chtěla?

Zbabělí a posměvační,

po sexbombách věčně lační.

Nic!

Nezaslouží ani trochu!

To ses přepočítal milý hochuJ !

Na konci své hravé básně

Cítím se tak šťastná, krásně…

Dobrou noc a krásné sny,

třeba o mužích jež jsou nám psy.