Adventure story

Black, Dwertix Black tak zní mý ctěný jméno. Zkuste si ho zapamatovat protože vás bude provázet celou
touhle zatracenou historií. Celá ta sračka začala jednoduše, prostě jsem se tak trochu
pohádal s jedním maníkem vo jednu holku to ale není důležitý. Důležitý je že si na mě ještě ten den počkal když
jsem se vracel tu noc z hospody. Byl jsem tak trochu v náladě, ale ne moc, protože jsem musel den nato makat na poli,
a to moc dobře s bolestí hlavy nejde. Šel jsem zkratkou mezi polema jako obvykle a najednou vyskočil z křoví
jak pantáta Vošustílek zamlada, jako že mě zvalchuje kosti nebo co. No byla to smůla (pro něj) v tý tmě totiž
zakop o šutrák a spad mi přímo pod haksny. Neodolal jsem a kopnul jsem si. Asi ho to pořádně dožralo, protože
jak se postavil vytáh kudlu a vrhnul se na mě. Zkusil jsem uhnout což mi, vzhledem k mýmu stavu moc nešlo a on mi
sjel nožem po ruce. Nic hroznýho, ale vzbudil ve mě vzteka. Podrazil jsem mu nohy a jak se tak válel na zemi a
snažil se vstát, zase sem si kop. nějak podezřele zachroptal. nohou jsem ho otočil na záda a zjistil jsem, že
si jak padal vrazil tu kudlu mezi žebra. Měl jsem bobky úplně maximální,protože až ho tu ráno někdo najde
bude všem jasný, že jsem to byl já: skoro celá vesnice slyšela jak sme se odpoledne pohádaly, takže to hodí na mě.
A co já nalezenec odchovanej už dávno mrtvim knězem, když ta mrtvola byla starostův syn!?! Shromážďení mě odsoudí jak nic.
Rozhod jsem se rychle. běžel jsem do chalupy posbíral svých pět švestek a vytratil se z vesnice. Šel jsem po lesních cestách a
byl jsem rád že u nás v Danurii žijou jen lidi a ne orci, elfíci a kdo ví co ještě jako na Wanderfulu. bylo mi to hovno platný, za pár
 dnů mě chytly žoldáci který na mě starosta najal. Dovlekli mě před shromáždění.

---