Kde je mi nejlíp

Skrze mříže okna dvě oči smutně hledí.

Dostanou dneska najíst? Žádné odpovědi.

Překonej stud a sehni se k nim,

mlčky pohovoř s ním.

Prostrčíš ruku. On podá ti svou.

Zašeptá:
„Děkuji za to, nashledanou“

Je nové ráno, začíná den.

Ty kráčíš nakoupit kol jeho oken.

Pozná tě po chůzi, ty poznáš jej.

V očích má dnes větší beznaděj.

Pak krátký monolog jen z jeho strany

a už zaskřípou vězeňské brány.

Nejde tomu zabránit, tvé oči pláčou,

když ho dnes v poledne k popravě vlečou.

V davu těch všech pozná hned Tebe,

ty v duchu přeješ mu cestu do nebe.

Zamává rukou, Ty zamáváš svou.

„Díky za rozhovor, NA SHLEDANOU“