Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senení vidět
14. 02. 2007
2
7
1495
Autor
Bariera
k čemu je rozum ve tmě čpící prachem
když zaroste i jediná květina do podlahy
roztoužená vonící ruka s náhrdelníkem souká do sebe samu sebe
napořád
ležím na zádech
cítím zatuchlou chuť na rtech
líbat růže drásá do krve
tupost tmu obalí a schová pod prázdný stůl
svou cibuli si hýčkám a hřeju na prsou loupu ji slzami
k čemu padá klenba na nebe
když se ovívám abych nezavřela oči
7 názorů
Brubarbucha: Bylo to první, co mě napadlo, možná se sebelítosti snažím nějakou kličkou vyhnout a ona se objeví zezadu! Alte třeba soucit se sebou je jen si rozumět.. I když to zrovna určitě neude můj případ, ale zní to hezky :) Opatruj se, pa!
Drozd: Je to hrozná vlastnost.. Docela se jí bojím a snažím se ji vyhánět.. A myslím, že takové hnutí mysli u nikoho nenastane :) Ale jinak díky! Ty verše mají tvořit takový oblouk, možná je to zbytečné... Vydat sbírku! Jsi vtipálek :)
Kdyby se jakysi nakldatel v nejakem nepochopitelnem hnuti mysli kdy rozhodl vydat ti sbirku, u tohohle bych doporucil vyhodit posledni dva verse...:) Jinak je to fajn, citelne lec tajemne... Sebelitost je hezka vlastnost, taky to mam...:)
Brubarbucha: Děkuju moc... Ten soucit mě nějak honí.. Není to soucit se mnou, že ne? Doufám, že ne.. Někdy se bojím, že už občas soucítím sama se sebou.. Ale moc díky, vždycky se na to díváš tak nějak až hluboko, až do morku.. To je úžasný!