Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Střepy

18. 02. 2007
0
1
466
Autor
basti

Věnováno přítelkyni k níž jsem nikdy nenašel cestu.

Střepy

Ve střepech se probouzet, ve střepech kráčet

Střepy vlastního života se sebou vláčet

Střepy se probírat a střepy sbírat

Střepy, střepy ve dlaních svírat

 

Nesmělý úsměv na tvých rtech

Přesto dostávám sbohem

Slzy tečou jako krev

Z rány ostrým hrotem

 

Potkali jsme se nenadále v mlze

Doufajíce, možná trochu drze

Dvě pochodně neuhašené steskem

Setkání jenž bylo ránou bleskem

 

Nesmělý úsměv na tvých rtech

Přesto dostávám sbohem

Slzy tečou jako krev

Z rány ostrým hrotem

 

Oheň udušen ve všech lidech kolem

Spalující žár ve mně, jsem golem

Šém do mě vložit a když chci ožít:

V davu zmizet? Samotou mne mořit?

 

V tmavé noci při zavírání očí

Smutek, strach do srdce mi vkročí

Nejsem člověk jenž vedle tebe leží

A to je to, oč tu celou dobu běží

 


1 názor

pété
18. 02. 2007
Dát tip
no, trochu jednoduche verse, hlavne na konci, ale jinak se mi to libi.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru