Jak sem to moh udělat

Jak sem ti tohle moh udělat,

Když si volala, bůbec se ti neozvat.

Vždyť si pro mě byla dycky něco víc,

To jen s Tebou, já lítal na měsíc.

Nedokázal sem ti ale říci sbohem,

Pořád jsem jen žil jak Bohém.

Nevěděl jak moc ti to ubližuje,

Zapoměl, že ty tu furt dál žiješ…

Pořád si se ozývala,

Já chtěl ti volat – časně zrána.

Neměl sem však odvahu,

Čelit svýmu nezdaru.

Tys říkala jak máš mě ráda,

Já ale chtěl být za kamaráda.

Nedokázal sem ti ale říci sbohem,

Pořád jsem jen žil jak Bohém.

Nevěděl jak moc ti to ubližuje,

Zapoměl, že ty tu furt dál žiješ…

Tys tu ale byla dvacet čtyři hodin denně,

A já do tebe zasel své sémě.

Snad vyroste a snad zemře v tobě,

Já pořád dokola dával jen sobě…

Teď nevím co víc ti říct, ják zachránit sám sebe,

Chtěl sem věřit v nás, chtěl jsem věřit v tebe.

Ty ses ale odvrátila,

Mých keců jsi se nabažila…

A nechceš mi dát prostor,

I když k žití já ztratil motor…

Nedokázal sem ti ale říci sbohem,

Pořád jsem jen žil jak Bohém.

Nevěděl jak moc ti to ubližuje,

Zapoměl, že ty tu furt dál žiješ…