Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmíchy pláču
11. 03. 2007
0
14
468
Autor
Houp
Jaké je to probouzet se do světa nepochopení a podivných ideálů?
s nechutí otevřít oči a znovu vidět lidi
úsměvné,neb smutné jest pozorovat loutky
s těžkým srdcem proklínat povrchní choutky
Proč tohle seznám já? Svoboda či prokletí?
Natahovat rukou se pro to,co v dáli uletí
Stavím se čelem skrz němou masku přetvářky
avšak vím, že zapomněním hynou mdlé urážky
V temnoucí hodinu mračíc se do šeré noci
z líbezných snů vytrhne mě pocit bezmoci
Slza pomalu smývá s nářkem prach mé tváře
zanechav šrám pátrá po stopách zašlé záře
Tam nenajdeš klid a smír ni lásku hynoucí
v krev mé duše do rudých úplňků plynoucí
Skrz hleď, kde konec mé jediné první víře
mizíc v led s mrtvolným sténem jako zvíře
Znovu žiji den jdouc do posledních z tem
jsem sám, jejich zaslepeností zavržen
má cela, můj osud, samý a jiný než dosud
jiné oči, do šera mizí tůně azuru, posuď
Navždy v jinotaj
kráčíč jiný kraj
živ jiný svět
bez cesty zpět
upadám v sen
přec žhne den
takový, sám a já
hádanka nevyřešená..
14 názorů
Berg: Ano, to co není polopatě, čemu nerozumím, nad čím se nedokáži zamyslet, je hloupé.. :-) Dost primitivní myšlenkový postup..
Houp: jenže víš... stylistika je právě tak nedílnou součástí jako obsah; a když mě nezaumje slovní zásoba, která zamrzla v době před dvěma sty lety (vždyť takhle nepsal už ani Wolker atd!), tak mě to prostě odradí..
Dovolím si to říci na plnou hubu. Ta báseň je hloupá, rýmy příšerné a já možná přehnaně zlý. Ale co je moc, to je moc.
Díky za kritiku stylu... Já to prostě tak cítím a nebráním se tomu... Jen mě merzí, že jste se nezaměřeli spíš na podstatu básně.. Verše a tak.. Stylistika není vše..
Nebo soutěžit s dikobrazem v kopání do zadku? ;)
No měl sem stejný problém, když jsem psal svá první dílka... Archaismy... Občas, ale opravdu jen občas, se to do básně hodí, ale většinou to jen ubírá :)
Houp: To jistě :-) Vím, jak jsi to myslel. Ale jednoduše... no uvidíš reakci jiných, třeba se najde spousta lidí, které starý (zastaralý) způsob psaní zaujme. Já si jednoduše myslím, že když se vypíšeš, tak zjistíš, že se dá psát i jinak (a přitom vyjádřit, co chceš).
Lepší tvůj názor třikrát, než tisíckrát ostřit nenaostřitelnou kosu :-D
Mluvím o utahaném úzkoprsém dodržování určitého stylu aneb co se líbi mně, nemusí zákonitě lahodit tobě.. ;)
Ano... není důvod brát poezii jako utahaný řád.. tak proč tam cpeš ty utahané přechodníky? Proč tam utahaně převracíš slovosled? Ta báseň je utahaná.
A mimochodem, Pratchett není jen o zábavě... na to taky možná jednou přijdeš.
Každý vidíme a cítíme poezii jinak a v tom je to kouzlo.. Není důvod brát poezii jako utahaný řád se svými zakony... Je to o volnosti a pocitech... Prattchet je na uvolnění dobrý.. Jinak se chystám na China Miéville..
Každý vidíme a cítíme poezii jinak a v tom je to kouzlo.. Není důvod brát poezii jako utahaný řád se svými zakony... Je to o volnosti a pocitech... Prattchet je na uvolnění dobrý.. Jinak se chystám na China Miéville..
Každý vidíme a cítíme poezii jinak a v tom je to kouzlo.. Není důvod brát poezii jako utahaný řád se svými zakony... Je to o volnosti a pocitech... Prattchet je na uvolnění dobrý.. Jinak se chystám na China Miéville..
teda kamaráde...to čteš Pratchetta a zároveň píšeš jak kdybys čet jen Máchu.. :)))
Prostě... zkus trochu... normálnější jazyk. Nemusíš psát špatně, jen prostě tak docela nevíš, co si představit pod pojmem poezie (aspoň tak to na mě působí). Přečti si třeba Ivana Martina Jirouse :-))