Spánek

Když spánek Ti víčka přikreje,
věř milý můj je tu naděje,
sedím u Tebe a jen se dívám..
na Tvoje ústa,která ve snech líbám,
však teď jen tiše zpívám,
o širých pláních a naivních snech,
jak pravidelný máš dech,
a já najednou cítím chuť žít,
s tebou jen v dotycích být,
v tom světě emocí jako doma,
však to bych nesměla býti Soňa
a ty Dobrodruh...
a tak poslední sloka dozněla,
snad svobodný si přijde alespoň
Tvůj duch,

vždy bojím se tvého probuzení...
u mně už probuzení není..
s Tebou ve snech žiji jen...
to Ty jsi můj velký SEN.